Zelenskyj opět předvedl rošádu k odlákání pozornosti, míní ukrajinistka

Nahrávám video

Konec ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a dalších členů tamního kabinetu není první případ, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj přikročil ke změnám ve vládě, upozornila ukrajinistka Lenka Víchová ve středečních Událostech, komentářích. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského byl Kuleba vynikající vyjednavač. Ale ukrajinská vláda potřebuje „novou energii“, prohlásila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). O situaci na Ukrajině hovořil i bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý.

„Když potřebuje odvést pozornost, tak udělá takovou rošádu,“ domnívá se Víchová. O změně ve vládě se již hovořilo delší dobu, upozornila.

Sama větší význam přikládá odvolání šéfa energetické společnosti Ukrenergo, které se setkalo s velmi negativním ohlasem ze strany profesní i široké veřejnosti. Rezignace ve vládě podle ní měly za cíl „zamíchat kartami“ a ukázat, že odvolání šéfa společnosti Ukrenerho není jediná změna.

Pekarová Adamová změny v ukrajinské vládě vnímá způsobem, že tamní vedení potřebuje novou energii. To je podle ní „lidsky pochopitelné“, protože situace v zemi je podle ní velmi náročná.

„Argumenty jsou, že se někdo unavil,“ odmlčela se Víchová. „Možná nejvíc unavený by měl být Zelenskyj nebo jeho tým pěti, šesti manažerů. Případně (vedoucí prezidentské kanceláře Andrij) Jermak, který na ukrajinskou společnost působí toxicky,“ prohlásila ukrajinistka. Tamní společnost i opozice podle ní vyzývají Zelenského, aby se od těchto lidí oprostil.

Autentický Kuleba

„Signál má pravděpodobně ubezpečit Ukrajince, že je možná změna na bojišti i ve vládě,“ zamyslel se Landovský.

Dmytro Kuleba podle něj ve funkci hodně prožil, byl autentický a naprosto vynikající vyjednavač, který dokázal zprostředkovat zkušenost z rusko-ukrajinského konfliktu.

Kritický podzim

Politická rozhodnutí poslední doby nebyla přijatelná pro některé ministry a ti se rozhodli odejít, míní Šedivý. Podle něj přichází kritická doba a odcházející politici „u toho nechtěli být, nebo je u toho nechtěl mít prezident Zelenskyj“.

„Načasování změny ve vládě čtu tak, že Ukrajinci jsou si vědomi toho, že v listopadu situaci ovlivní prezidentské volby ve Spojených státech,“ sdělila Pekarová Adamová a upozornila, že Kyjev očekává nejhorší zimu od začátku války, protože Rusko útočí na energetickou infrastrukturu.

Šedivý podotkl, že do rozhodování ukrajinské armády zasahuje politika. „Za tím mohl být neúspěch v loňském roce i to, co se momentálně odehrává v Kursku. Je důležité, aby armáda měla hlavní slovo v plánování operací a jejich zajišťování,“ zdůraznil generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...