Zelenskyj připustil, že Ukrajina by mohla udělat kompromis ohledně NATO

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

„Od samého začátku byla ukrajinská snaha vstoupit do NATO motivována touhou po skutečných bezpečnostních zárukách. Někteří partneři z USA a Evropy tento směr nepodporovali,“ uvedl Zelenskyj.

Bezpečnostní garance od USA i Japonska

„Dnes tedy dvoustranné bezpečnostní záruky mezi Ukrajinou a USA, garance podobné článku 5 (smlouvy NATO, týkajícího se kolektivní obrany zemí aliance, pozn. red.) od USA, bezpečnostní záruky od evropských partnerů i dalších zemí, například Kanady a Japonska, představují šanci, jak zabránit další ruské invazi,“ dodal. „To už je z naší strany kompromis,“ upozornil ukrajinský prezident s tím, že záruky musí být právně závazné, aby se neopakovala zkušenost s budapešťským memorandem.

Podle agentury AP Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly mít podporu amerického Kongresu, a dodal, že bude informovat o průběhu jednání s americkými vojenskými představiteli ve Stuttgartu.

Zelenskyj na dotazy novinářů reagoval v chatovací skupině před schůzkou v Berlíně s americkými a evropskými partnery. V německé metropoli ukrajinská hlava státu jednala se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Předmětem diskuse byl pravděpodobně americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady.

„Dohodli se, že budou pokračovat zítra (v pondělí, pozn. red.),“ řekl podle agentury AFP Lytvyn s tím, že Zelenskyj se k tématu vyjádří v pondělí. Zelenskyj již podle agentury DPA opustil budovu německého kancléřství, kde se nedělní jednání uskutečnilo. Podle agentury zatím není znám formát pondělních rozhovorů.

Witkoff hovoří o pokroku

Předmětem diskuse byl především plán na ukončení rusko-ukrajinské války. „Zástupci vedli podrobné diskuse o 20bodovém mírovém plánu, o ekonomických otázkách a o dalších tématech. Bylo dosaženo výrazného pokroku a znovu se setkají zítra (v pondělí) ráno,“ uvedl Witkoff na X.

„Schůzka začala,“ napsal Zelenskyj na Telegramu v příspěvku, k němuž připojil snímky vítání účastníků před jednáním. Na jedné z fotografií je vidět v jedné řadě Zelenskyj, Merz a ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a proti nim americká delegace.

Prezident před jednáním uvedl, že zatím neobdržel americkou reakci na nejnovější návrhy změn k americkému návrhu plánu příměří a zároveň připustil, že finální podoba bude vyžadovat kompromisy, uvedla agentura Reuters.

Otázka území zůstává nevyřešená

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou podél současných frontových linií by podle Zelenského bylo spravedlivou možností, píše Reuters. Rusko však požaduje, aby Kyjev stáhl své jednotky z částí východoukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, které Ukrajina stále kontroluje.

V odpovědi na otázky novinářů Zelenskyj zopakoval, že tato možnost by byla nespravedlivá, a dodal, že otázka území zůstává nevyřešená a velmi citlivá. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, tak zřejmě zůstává jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.

Americký prezident Trump naléhá na rychlý konec ruské války a čím dál více ho frustrují prodlevy, píše agentura AP. Hledání možných kompromisů naráží na zásadní překážky, včetně otázky kontroly nad ukrajinským Donbasem, který z většiny okupují ruské invazní síly, a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 9 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...