Ukrajině dodáme přes pět tisíc lehkých střel, řekl Starmer

Nahrávám video

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. Odkazoval na schválení 19. balíčku evropských sankcí proti Rusku a uvalení amerických sankcí na ruské ropné giganty.

„Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér, načež později ujistil, že jeho země bude pokračovat v dodávkách takových zbraní. Navíc také zintenzivní dodávky lehkých střel, některé z nichž dodá dříve, než bylo plánováno, aby posílila obranu Ukrajiny před zimou.

Starmer také prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského vládce Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír.

Zelenskyj na tiskové konferenci po jednání koalice ochotných zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora. Útoky hluboko v ruském týlu posilují diplomatické úsilí, proto potřebujeme další střely dlouhého doletu, řekl s tím, že není možné, aby Rusku zůstala jiná možnost než ukončit válku.

Ukrajinská hlava státu poděkovala prezidentovi USA Donaldu Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekla, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Kyjev sám tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války.

Starmer v pátek Zelenského přivítal před sídlem britských premiérů v Downing Street objetím. Pak spolu jednali u oběda. Odpoledne se k nim připojili také další lídři takzvané koalice ochotných, tedy států podporujících bránící se Ukrajinu.

Nejdříve však Zelenskyj a Starmer hovořili s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, nizozemským premiérem Dickem Schoofem či generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a přes videospojení také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Nahrávám video

Výzva k přijetí plánu využití ruských aktiv

Na schůzce šestice lídrů Starmer spojence vyzval, aby dokončili plán na využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu obrany Ukrajiny, který projednával čtvrteční summit lídrů EU. „Spojené království je připraveno jednat společně s EU, aby se tento proces posunul vpřed co nejrychleji,“ prohlásil. „Účet za ničení na Ukrajině musí platit Rusko,“ dodal.

Evropští představitelé se však na plánu využití miliard eur na ruských účtech na podporu Kyjeva ve čtvrtek neshodli a rozhodnutí odložili. Dánská premiérka Frederiksenová uvedla, že zástupci koalice ochotných musí řešení reparační půjčky pro Ukrajinu dosáhnout do Vánoc. „Musíme mít řešení před Štědrým dnem, abychom mohli zajistit financování Ukrajiny na příští roky,“ řekla předsedkyně dánské vlády.

Lídři hovořili také o bezpečnostních zárukách nebo protivzdušné obraně. Šéf NATO Rutte po jednání hovořil o významu a efektivitě ekonomických sankcí. „Putinovi docházejí peníze, nápady i vojáci,“ prohlásil.

K širšímu jednání zemí koalice ochotných se pak on-line připojili zástupci více než dvou desítek zemí, mezi nimi například nová premiérka Japonska Sanae Takaičiová a za Česko premiér Petr Fiala (ODS). Ten po schůzce prohlásil, že je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout infrastrukturu hluboko na ruském území. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na energetický sektor.

Setkání s britským králem

Před jednáním v Downing Street ukrajinského prezidenta na hradě Windsor přijal také britský král Karel III. Letos to bylo už třetí jejich vzájemné setkání.

Jednání se v Londýně koná v době, kdy Rusko dál odmítá příměří a americký prezident Donald Trump zrušil svoji avizovanou schůzku s šéfem Kremlu Putinem v Budapešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...