Státy takzvané Limské skupiny vyzvaly venezuelskou armádu, aby podpořila opozičního vůdce Juana Guaidóa a umožnila změnu režimu bez použití síly. Skupina tvořená zejména latinskoamerickými státy zároveň apelovala na mezinárodní společenství, aby znemožnilo dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi přístup ke státnímu majetku v zahraničí. Guaidó mezitím vyjádřil obavy, že se venezuelská armáda zmocní humanitární pomoci. Občanská válka podle lídrů opozice včetně Guaidóa nehrozí.
„Pokud by byl velitel Chávez naživu, udělal by puč proti Madurovi, o tom není pochyb. Byla by rebelie, povstal by proti němu lid i armáda,“ domnívá se Rafael Ramírez, který byl deset let ministrem ropného průmyslu za Cháveze a poté několik let ministrem za Madura a nyní žije v exilu.
„V zemi nejsou dvě ozbrojené frakce a devadesát procent obyvatel je proti režimu Nicoláse Madura,“ řekl španělskému rozhlasu lídr opozice Antonio Ledezma. „Je také jasně vidět, že ne všichni chavisté jsou madurovci,“ dodal opoziční lídr.
Spojené státy vyslaly do Venezuely humanitární pomoc – především léky a potraviny. „Dostali jsme informaci, že velení armády nezvažuje, zda (humanitární pomoc) nechá projít nebo ne, ale jak ji ukradne,“ citovala Guaidóa agentura AFP. Armáda se podle něho chystá pomoc distribuovat prostřednictvím lokálních výborů. Ty v současnosti zajišťují rozdělování nedostatkových potravin, jež od nich putují zejména k Madurovým příznivcům.
Guaidó už dříve varoval, že až 300 tisícům Venezuelanům hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila. Venezuelská opozice na 14. února zorganizuje dárcovskou konferenci, kde by se mělo jednat o urgentní pomoci v podobě nedostávajících se potravin a léků.
Zemi už několik let tíží hluboká hospodářská krize. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici. Podle hlavy státu jde o součást intervence.
Podle Guaidóa se Maduro nyní snaží prostřednictvím státní rozvojové banky převést státní peníze v řádech miliard dolarů (desítek miliard korun) na účty v Uruguayi. Ta je jednou z mála latinskoamerických zemí, jež Guaidóa neuznala za prezidenta.
Svět volá po předčasných volbách, Maduro na to neslyší
Zástupci Limské skupiny vyzvali v pondělí k rychlému uspořádání předčasných voleb ve Venezuele. Skupinu tvoří 14 zemí – Argentina, Brazílie, Kanada, Chile, Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Honduras, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru, Guyana a Svatá Lucie. Prostřednictvím videokonference se účastnily jednání i Spojené státy.
Kromě Mexika tyto země uznaly za úřadujícího prezidenta Venezuely předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Už v minulosti tak učinily USA a v pondělí se připojila většina zemí Evropské unie včetně Česka. Všichni žádají Madura o vypsání předčasných demokratických prezidentských voleb. Ten ale ultimáta odmítá a chce s těmito státy přehodnotit vztahy.
Organizace OSN uvedla, že se žádných skupinových jednání k venezuelské krizi nehodlá účastnit, neboť si chce udržet důvěryhodnost, aby mohla případně fungovat jako prostředník mezi oběma stranami. Další mezinárodní setkání k Venezuele svolaly na 7. února Uruguay a Mexiko.
