Zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, si už vyžádalo tisíce obětí. V severozápadních částech Sýrie, které neovládá režim Bašára Asada, jsou místní v bezútěšné situaci. Humanitární pomoc se k nim dostává pomalu a chybí technika i lidé na záchranné práce.
Dlouhou válkou sužovaná Sýrie čelí dalšímu neštěstí. Společně s Tureckem ji v pondělí nad ránem zasáhlo silné zemětřesení, několik hodin poté pak ještě jedno. Otřesy zasáhly severozápadní část země, konkrétně provincie Idlíb a Aleppo, kde žije dohromady více než čtvrtina obyvatel Sýrie.
Nad Idlíbem ztratil Damašek kontrolu v roce 2015. Od té doby dochází v oblasti k častým střetům jak mezi místními skupinami, tak s režimem Bašára Asada, který se snaží region získat zpět pod kontrolu.
Místní jsou proto z většiny odkázáni na humanitární pomoc, podle některých zdrojů na ní závisí až 91 procent obyvatelstva. V regionu často chybí funkční infrastruktura a budovy jsou nestabilní. Chybí úřední dohled, který by se staral o bezpečnost. Zároveň není žádná oficiální cesta, jak organizovat pomoc v oblasti.
Pomáhají dobrovolníci
V Sýrii zemřelo podle posledních informací úřadů a místních záchranářů 1602 lidí. Státní agentura SANA píše, že ve vládou kontrolovaných oblastech zemřelo nejméně 812 lidí. Dobrovolná organizace civilní ochrany, takzvané Bílé přilby, která provádí záchranné práce v oblasti kontrolované opozicí, tvrdí, že je nejméně 1120 mrtvých a 2500 zraněných.
„Zdravotnická zařízení a nemocnice jsou přetížené. Personál v severní Sýrii nepřetržitě pracuje, aby se postaral o obrovský počet raněných, které zařízení soustavně přijímají. V severní části Idlíbu ošetřily naše týmy během prvních hodin po zemětřesení zhruba dvě stě raněných a přijaly 160 lidí, kterým již nedokázaly pomoct. V oblasti provozujeme nebo podporujeme několik zařízení a klinik. K lidem se dostáváme i za pomoci sanitek,“ říká vedoucí mise Lékařů bez hranic v Sýrii Sebastien Gay.
Šéf Bílých přileb Ráid Sálih agentuře Reuters řekl, že dobrovolníci, kteří pomáhají se záchrannými pracemi v opozicí ovládaných oblastech, potřebují urgentní pomoc od mezinárodních organizací. „Při záchraně životů je každá vteřina dobrá. Vyzýváme všechny humanitární organizace, aby poskytly materiální pomoc a bezodkladně na tuto katastrofu reagovaly,“ dodal.
Stát neexistuje
Syřany teď sužuje zimní počasí, ke kterému se navíc přidala epidemie cholery. Lidé ze strachu z toho, že spadnou další budovy, zůstávají i přes teploty na bodu mrazu raději venku. Své blízké se často snaží zachraňovat svépomocí.
„V severozápadní Sýrii neexistuje stát, není tam o koho se opřít, není tam armáda. Nejvíc potřebují bagry a techniku, nevíme ale, jak ji tam dostat. Lidé jsou zavaleni, ale v podstatě probíhá odstraňování trosek rukama,“ řekl v Událostech, komentářích ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
„Jsme zvyklí vykopávat lidi ze sutin, ale tohle je jiné. Tolik lidí je pořád zavalených a zemřou, protože nemáme dostatek vybavení, abychom je všechny zachránili. Nedá se nic udělat, vůbec nic,“ popsal Guardianu své pocity jeden ze členů Bílých přileb Ismaíl Alabdulláh.
Pod troskami se narodilo dítě, matka zemřela
Nemocnice jsou přeplněné a lidé leží i na chodbách na podlaze. „Ošetřoval jsem mnoho dětí a bojím se, že pod troskami je spousta dalších, mrtvých. Lidem tam dojde vzduch a umřou,“ říká doktor Usáma Salum, který pracuje v nemocnici poblíž hranice s Tureckem.
„Je to katastrofa na úrovni, kterou jsem ještě neviděl, a jsem tak zděšený, jako bývám z náletů. Bojím se o svoji rodinu kvůli dochvěvům. Jsou doktoři, kteří o sobě nedali vědět, takže možná jsou taky mrtví,“ dodává Salum.
V troskách budovy v syrském městě Džindiras záchranáři objevili novorozenou holčičku. Na svět přišla přímo pod troskami a se svou mrtvou matkou byla stále spojena pupeční šňůrou. „Přeřízli jsme ji a můj bratranec odvezl dítě do nemocnice,“ řekl blízký příbuzný rodiny Chalíl Savádí. Čerstvě narozené miminko je jediným přeživším členem rodiny, jejíž ostatní členové zahynuli při zřícení čtyřpatrového domu, napsala agentura AFP.
Pro ty, kteří přežili, je potřeba především jídlo. Člověk v tísni organizuje pracovní skupiny, které za jejich výkon platí, ve středu by pak měli být schopni začít dávat peníze rodinám, které přišly o bydlení. Každá může dostat 120 dolarů.
Humanitární pomoc smí do země přicházet pouze přes jediný hraniční přechod. Syrská vláda se dlouhodobě brání vpouštění pomoci do země, protože to podlamuje její suverenitu a snižuje šance získat zpět ztracené oblasti.
Zemětřesení poškodilo starodávné památky
Otřesy také poškodily starobylou citadelu v Aleppu, která už před katastrofou byla poznamenaná občanskou válkou, uvedla agentura Reuters s odvoláním na místního architekta a syrský památkový úřad. Zřítily se části mlýna z osmanské éry, popraskaly zdi a spadla část kopule minaretu mešity.
Ze stavby, kterou místní architekt Muhammad Rifáí označil jako „ovčí věž“ a která zde podle něj stála až do ničivých otřesů, zbyla jen hromada trosek. „Opakovaně jsme žádali o opravu věže, ale nyní je třeba ji postavit znovu od základů,“ řekl.
Věžovitá citadela je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, podle organizace byly ve stavbě zaznamenány „významné škody“. „Západní věž starého města se zřítila a několik budov na trzích bylo oslabeno,“ uvedla.
Mezi další starověké památky, které se nacházejí v blízkosti epicentra pondělního zemětřesení, patří dva tisíce let staré mauzoleum na hoře Nemrut a neolitické ruiny Göbekli Tepe v Turecku, dodalo UNESCO.
