Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.
Habermas, kterému bylo v době porážky nacistického Německa patnáct let, později vzpomínal na úsvit nové éry po roce 1945 a na to, jak se vyrovnával s realitou nacistických zločinů jako s něčím, bez čeho by si nenašel cestu do filozofie a sociální teorie, píše AP.
Angažoval se v levicovém studentském hnutí konce šedesátých let v Německu, ale zároveň v té době varoval před nebezpečím toho, co nazýval „levicovým fašismem“. Později uznal, že toto hnutí vedlo k zásadní liberalizaci německé společnosti.
V osmdesátých letech se Habermas zapojil do sporu, v němž berlínský historik Ernst Nolte a další volali po novém pohledu na třetí říši a německou identitu. Měli tendenci srovnávat to, co se stalo za Adolfa Hitlera, se zvěrstvy páchanými jinými vládami, jako například smrt milionů lidí v Sovětském svazu za Josifa Stalina. Habermas a další odpůrci této teze tvrdili, že se konzervativní historici snaží takovými srovnáními zmírnit rozsah nacistických zločinů.
V roce 1998 sociolog podpořil nástup středo-levicového kancléře Gerharda Schrödera k moci a naopak kritizoval „technokratický“ přístup a nedostatek politické vize jeho konzervativní nástupkyně Angely Merkelové.
Komunikativní rozum
Habermas razil myšlenku takzvaného komunikativního rozumu, podle které jenom svobodná rozprava a nezmanipulované kolektivní rozhodování občanů mohou zaručit legitimitu demokratických institucí. Mezi jeho nejznámější díla patří dvousvazková „Teorie komunikativního jednání“.
Vycházel z takzvané Frankfurtské školy, kam je vedle zakladatele Maxe Horkheimera řazen třeba Theodor Adorno, Erich Fromm, sociolog Walter Benjamin či filozof Herbert Marcuse.
Rodák z Düsseldorfu zkoumal v uplynulých desetiletích proměny, jakými prošla německá společnost, politická levice, kritická teorie, ale také samotný projekt a cíle evropské integrace. Habermas mimo jiné vyzýval občany EU, aby se stali evropskými patrioty a podporovali ústavní federalismus Unie.
Obzvláště kritizoval „omezený zájem“ německých politiků, podnikatelů a médií o „formování politicky efektivní Evropy“, píše AP. V roce 2017 ocenil plány nově zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit evropské reformy a prohlásil, že „způsob, jakým o Evropě mluví, má velký význam“.
