Počet antisemitských incidentů ve Velké Británii loni prudce vzrostl, situace se ještě významně zhoršila po říjnové agresi palestinských teroristů z Hamásu na jihu Izraele. Útoků na britské Židy a jejich instituce přibylo natolik, že premiér Rishi Sunak musel osobně ujistit izraelské představitele, že židovské menšině zajistí bezpečnost. Na vážnost situace v britské společnosti upozornil i nedávný průzkum agentury YouGov, v němž více než polovina oslovených ve věku od osmnácti do 24 let uvedla, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako kdysi nacisté s Židy.
Podle zprávy organizace Community Security Trust (CST) bylo ve Spojeném království loni spácháno více než čtyři tisíce antisemitských činů. Ve srovnání s rokem 2022 jde o nárůst o 147 procent. Rok 2023 byl tak v tomto směru ve Spojeném království nejhorší od roku 1984, kdy židovský poradní orgán CST začal tyto údaje zaznamenávat.
Výrazně přibylo výhrůžek, nenávistných projevů, násilí i poškozování židovských institucí a majetku. Zhruba třetina těchto incidentů byla zaznamenána v on-line prostředí. CST přitom upozorňuje, že reálné množství antisemitského obsahu na internetových platformách je výrazně vyšší.
CST zdůraznila, že hned ke dvěma třetinám loni zaznamenaných činů došlo 7. října a bezprostředně po něm. Právě 7. října vtrhli na jih Izraele teroristé Hamásu a dalších ozbrojených organizací a zabili tam přes 1200 lidí a další více než dvě stovky odvlekly do Pásma Gazy jako rukojmí.
Community Security Trust předpokládá, že prudký nárůst antisemitských činů v Británii bezprostředně po 7. říjnu znamenal oslavu útoku palestinských militantů. Později se k důvodům těchto činů přidružila odveta za izraelský vojenský zásah v Pásmu Gazy.
„Britští Židé jsou silní a odolní, ale exploze nenávisti vůči naší komunitě je naprosto ostudná. Jsme obtěžováni, zastrašováni, ohrožováni a napadáni extremisty, kteří se staví i proti společnosti jako celku. Odsuzujeme mlčení těch částí společnosti, které horlivě kritizují rasismus, jen když zrovna nejde o nenávist vůči Židům,“ prohlásil výkonný ředitel Community Security Trust Mark Gardner.
Tato organizace, která zajišťuje bezpečnost židovských institucí a radí ohledně bezpečnosti asi 280 tisícům Židů po celé Británii, zaznamenala v loňském roce hned 266 případů násilných útoků, což je další rekordní počet. Polovina z nich se přitom odehrála v oblastech s významnými židovskými komunitami, včetně severního Londýna a Manchesteru v severní Anglii.
Londýnská metropolitní policie přislíbila důraznější postup proti trestným činům z nenávisti souvisejícím s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem a od minulého měsíce provedla stovky zatčení. Policisté také dostali větší pravomoci při zasahování během propalestinských demonstrací, které se ve velkých městech konají pravidelně od začátku izraelského vojenského zásahu v Gaze a v poslední době na nich vzrůstá násilí.
Do školy s nadávkami
Bezpečnostní opatření od loňského října proto zpřísnila řada židovských škol v zemi, včetně střední školy Krále Davida v Manchesteru. Nyní například před jejími branami hlídkuje policie. Ovšem i když se žáci cítí ve škole v bezpečí, problémy zažívají už cestou do ní a zpátky domů. Slovní urážky se staly součástí jejich každodenního života, píše BBC.
„Často se cítím docela vystrašený, když chodím s kipou, protože jsem kvůli ní identifikovatelný Žid,“ vypráví student Yoni. „Když jsem šel po ulici, křičeli na mě z aut různé věci. Před několika týdny mi někdo vyhrožoval. Tak jsem to nahlásil a policie to řešila,“ říká mladík.
Také jeho kamarádka se během nakupování v Manchesteru stala cílem urážek. „Bohužel pro spoustu lidí je to už běžná věc,“ dodává Yoni.
Ředitel školy John Dalziel považuje za nepochopitelné, že antisemitským urážkám čelí i studenti. „Je důležité si uvědomit, že jsou to děti. A nemají absolutně žádný vztah k tomu, co se děje v Izraeli a Gaze,“ upozornil.
Rabín Benjy Rickman, který na škole Krále Davida vyučuje, považuje za naprosto děsivé, že se jeho studenti bojí jezdit veřejnou dopravou jenom proto, že jsou Židé.
Protižidovské nálady na univerzitách
Problémy s antisemitismem se ale nevyhýbají ani britské univerzitní půdě. Zatímco v roce 2022 odtud bylo hlášeno šedesát antisemitských incidentů, za loňský rok už jich bylo podle CST 182, tedy trojnásobek.
Tento trend označil náměstek ministra pro vyšší vzdělávání Robert Halfon za „hluboce znepokojující“. „Vidět tuto formu nenávisti ve vysokém školství je nepřijatelné. Obrátil jsem se na všechny prorektory a požádal je, aby proti antisemitismu zakročili. Každý, kdo se těchto činů dopustí, se bude zodpovídat,“ ujistil.
Loni v listopadu vláda oznámila vyčlenění sedmi milionů liber na pomoc školám a univerzitám v boji proti antisemitismu. Další tři miliony liber poskytla vláda Rishiho Sunaka přímo CST.
Znepokojivé postoje společnosti
Vysokou míru protižidovských nálad v britské společnosti potvrdil i průzkum pro The Campaign Against Antisemitism, který v prosinci provedla společnost YouGov. Dotazování provedla mezi 8. a 11. prosincem 2023 na reprezentativním vzorku 2084 osob. Sondáž například odhalila, že přibližně třetina veřejnosti se domnívá, že Izrael zachází s Palestinci stejným způsobem jako nacisté s Židy během holocaustu. V nejmladší dotazované věkové skupině od osmnácti do 24 let zastávala tento názor dokonce více než polovina respondentů.
Zhruba desetina z nejmladší skupiny si také myslí, že Židé nejsou vůči zemi tak loajální jako jiné skupiny britské společnosti. Více než čtvrtina mladých Britů míní, že „Izraeli všechno projde, protože jeho stoupenci ovládají média.“ V ostatních věkových skupinách se tento názor vyskytl asi u jedné pětiny respondentů.
Čtrnáct procent mladých Britů si kromě toho myslí, Izrael nemá právo bránit se proti těm, kteří se jej snaží zlikvidovat.
Sondáž „odhalila znepokojivou míru protižidovských předsudků mezi britskou veřejností, přičemž zvláště děsivá je míra těchto předsudků mezi mladými lidmi“, uvedla The Campaign Against Antisemitism.
Její mluvčí zdůraznil, že je třeba rychle přehodnotit podobu výuky o antisemitismu v britských školách. „Pokud mladí lidé nevidí souvislost mezi genocidním antisemitismem nacistů a genocidním antisemitismem Hamásu, je jasné, že o antisemitismu nemluvíme správně. Naše školství zklamává další generace a společnost tím trpí. A jsou to britští Židé, kdo na to doplácí,“ uvedl podle listu The Times of Israel.
Co se stalo?
„Británie byla v posledních staletích pro Židy relativně příznivým prostředím. Co se tedy změnilo?“ ptá se analytik listu Ha'arec Anshel Pfeffer. Hypotéza, že za zhoršujícím se antisemitismem je rostoucí muslimská menšina, není podle něj dostatečným vysvětlením.
„Je sice jedním z faktorů, ale zároveň není ve většině západních zemí ojedinělá. Ve zbytku západní Evropy tvoří většinu muslimů Arabové, kteří přišli původně ze severní Afriky – zeměpisně i etnicky mnohem blíže Palestincům. Většina britských muslimů pochází z Pákistánu, Indie a Bangladéše a není arabského původu,“ zdůrazňuje Pfeffer.
V každém ze 45 britských policejních regionů byly loni zaznamenány antisemitské incidenty. Navíc, i když mnozí z účastníků největších pochodů proti Izraeli možná nebyli vědomě antisemitští, nedělalo jim potíže pochodovat po boku těch, kteří skandovali protižidovská hesla žádající zánik židovského státu, poukazuje izraelský analytik.
Předvolební průzkumy v Británii suverénně vedou labouristé a jejich šéf Keir Starmer je blízko tomu stát se příštím premiérem. Navzdory tomu, že odmítl požadovat příměří v Gaze, jeho popularita stále roste. „To by naznačovalo, že masové pochody plné nenávisti a nárůst antisemitských incidentů nakonec odráží posedlost pouze menšiny v Británii,“ míní Pfeffer.
Připomíná také, že se Starmer po převzetí funkce lídra strany od Jeremyho Corbyna, který byl propalestinským agitátorem a čelil nařčení z antisemitských postojů, snažil „detoxikovat“ stranu od protižidovských tendencí.
Kde je tedy klíč k protižidovským náladám? Pfeffer poukazuje na to, že Británie je dnes velmocí „třetí kategorie“. Nemá zvláštní vztahy se Spojenými státy, po brexitu ztratila i svou pozici vlivného člena EU a nemá ani žádnou moc nad arabskými zeměmi. Stejně tak upadly vztahy s Izraelem – například dodávky zbraní židovského státu pro Londýn jsou mnohem významnější než to, co posílá Británie do Tel Avivu. Při jednání o situaci v Gaze a návratu rukojmí – mezi kterými jsou i Britové – mají britští diplomaté velice omezené možnosti.
„To, co Británie postrádá ve skutečném vlivu na Blízkém východě, si bohatě vynahrazuje přehnaným pocitem vlastní důležitosti, který je živen mýtem, že Balfourova deklarace a krátký mandát Británie v Palestině se nějakým způsobem významně podílely na vzniku Izraele. Je to zvláštní pozůstatek imperiální velkoleposti,“ píše Pfeffer. A právě frustrace, že Británie už nemůže nic ovlivnit, má podle něj za následek „tuto odpornou posedlost a nepřátelství vůči britským Židům“.
