Evropské volby budou hlasováním o migraci, bezpečnosti i „referendy“ o vládách

Nahrávám video

Bezpečnost, migrace a také podpora hospodářství a konkurenceschopnosti jsou v řadě evropských zemí hlavními tématy nadcházejících voleb. V nich občané Evropské unie určí nové složení Evropského parlamentu. Výsledky budou známé 9. června večer. Oproti minulosti je mnohem méně slyšet o klimatické politice, menší prioritou než v minulosti se zdá být i v Německu, někdejším tahounovi opatření na ochranu klimatu. Na předvolební situaci v Evropě a očekávaný dopad na členské státy i Unii jako celek se zaměřila speciální debata ČT24 s názvem Předvolební Evropa.

Zpravodajové České televize z různých evropských zemí se shodli, že hlavními tématy červnových voleb do Evropského parlamentu budou bezpečnost a migrace. Na Slovensku či ve Francii se upne pozornost i k ekonomickým otázkám. V mnoha zemích se voliči chtějí vyjádřit také k vnitropolitickým otázkám. Podle aktuálního průzkumu chce hlasování využít k vyjádření postoje část voličů i v Česku. Podobné je to v Polsku, zatímco ve Francii se hovoří o referendu o prezidentu Emmanuelu Macronovi.

Podstatně méně než dříve je před volbami slyšet o klimatických otázkách, a to i v Německu, kde rovněž nejvíce rezonují témata spojená s migrací a s bezpečností. Kai Olaf Lang z nadace Věda a politika řekl ve speciálu České televize, že to neznamená, že by Německo usilovalo o zrušení evropského Green Dealu, ale je možné, že po volbách zesílí požadavky na jeho revizi.

„Green Deal je pro jedny nutnost a pro druhé problém. Nese to s sebou náklady a nejistoty pro ekonomiku. Pětina Němců si stále myslí, že EU má dělat důslednou klimatickou politiku, ale jedna pětina říká, že hospodářská politika je důležitá. Německo hledá novou rovnováhu. Nechce zrušit Green Deal, ale chce mít novou rovnováhu mezi ochranou přírody a ochranou konkurenceschopnosti německého hospodářství,“ shrnul.

Otázky ohledně migrace se dostaly do popředí zájmu tradičních stran – SPD, CDU nebo Zelených – zřejmě i pod vlivem AfD, pro niž jde dlouhodobě o jednu z klíčových otázek. Podle Langa je to ale i reakce na konkrétní problémy. „Když se díváme, co se děje ve městech, ve vesnicích, je často velmi věcná diskuse, co se má s uprchlíky dělat, jak se mají integrovat,“ podotkl.

Migrace je zásadním tématem evropských voleb i v Polsku. Bohemista, publicista a překladatel Aleksander Kaczorowski míní, že se jí premiér a předseda vládní Občanské platformy Donald Tusk důrazně chopil i proto, že považuje migraci za téma, které jeho straně prohrálo parlamentní volby v roce 2015. Po nich se na dvě období dostala k moci konzervativní strana Právo a spravedlnost.

V kontextu této zkušenosti podle Kaczorowského nyní Tusk k migraci a také evropskému migračnímu paktu přistupuje. „Ví, že je to zásadní problém, který je velice důležitý pro občany této země. A uvědomuje si také, že pokud to nebude řešit přesvědčivým způsobem, tak může zase politicky prohrát,“ popsal Kaczorowski.

Další významnou otázkou je v Polsku i bezpečnost – i s ohledem na to, že sousední Ukrajina čelí válečné agresi Ruska. Nicméně zároveň podle Kaczorowského vnímají Poláci nadcházející eurovolby i jako hlasování o vládě. „Říká se, že je to vlastně plebiscit,“ podotkl. Není však podle něj vyloučeno, že vládní Občanská koalice a opoziční Právo a spravedlnost získají shodný počet devatenácti mandátů.

O referendu, a to přímo o prezidentovi se hovoří i ve Francii. Opoziční Národní sdružení má v průzkumech až dvojnásobnou podporu oproti straně Obnova hlavy státu Emmanuela Macrona. Podle politologa a historika Jacquese Rupnika je to i tím, že kampaň Národního sdružení vede jeho předseda Jordan Bardella, tedy známý a oblíbený politik, zatímco lídryní Macronovy partaje je Valérie Hayerová – podle Rupnika prakticky neznámá europoslankyně.

Politolog se domnívá, že Macron a jeho strana navíc neuchopili evropská témata správně a hovoří příliš obecně, než aby dokázali voliče zaujmout konkrétními věcmi. „Kampaň jeho strany nebyla schopna říct: To je obecný rámec, ve kterém budeme debatovat o Evropě, ale máme tady velice konkrétní věci, které chceme prosazovat,“ poznamenal.

Opozice dala najevo, že by chtěla své případné výrazné vítězství promítnout i do domácí politiky a snad se i pokusit svrhnout Macrona. Podle Rupnika ale tak daleko Národní sdružení nedosáhne. „Může to prezidenta oslabit, ale nejsou to prezidentské volby. Všichni vědí, že je možné dát silný vzkaz vládě v těchto volbách, protože to nemá přímý následek na domácí politickou situaci,“ uvedl. Očekává však, že kdyby strana Obnova získala jen polovinu hlasů oproti očekávanému vítězi, mohlo by to mít dopad na vládu.

Na Slovensku je v evropských volbách jedním ze zásadních problémů vůbec přivést lidi do volebních místností. Ve všech dosavadních hlasováních o složení Evropského parlamentu mělo Slovensko vůbec nejslabší účast. Podle zakladatele a provozovatele webu Euractiv.sk Radovana Geista by to letos mohlo být lepší. Do eurovoleb jdou výrazní kandidáti, od nichž očekává, že přilákají více voličů. Za příčinu velmi slabé účasti z minulosti považuje totiž evidentní nezájem politiků.

„Kampaň byla málokdy intenzivní, málokdy přinášela výrazná témata, a když, tak to byla negativní témata – obrana slovenských zájmů před zasahováním Bruselu. Až do těchto voleb málokdy kandidovaly výrazné politické osobnosti,“ poukázal.

Vládní strany letos podle Geista akcentují ambici ochránit slovenskou suverenitu před údajným zasahováním Bruselu. Opozice zase hovoří o snaze zachovat demokracii. „Toto propojení domácí politiky s evropskou sehraje roli. Účast bude o něco vyšší,“ míní.

Evropské volby určí nejenom složení Evropského parlamentu v novém funkčním období, ale budou mít i rozhodující vliv na budoucí podobu Evropské komise. Post její předsedkyně chce obhájit Ursula von der Leyenová z dosud nejsilnější frakce lidovců. Bude k tomu ovšem potřebovat podporu jak od Evropské rady, tak od většiny nových europoslanců. Minule prošla jen těsnou většinou devíti hlasů, obhajoba její pozice proto nemusí být zaručená.

Podle vedoucího bruselské kanceláře institutu Europeum Žigy Faktora bude zásadní, jaká koalice bude mít v novém parlamentu většinu. V současnosti tvoří evropskou koalici evropští lidovci (EPP) se socialisty a liberály. Míní, že by se to mohlo změnit, takže by socialisty nahradili konzervativci.

„Záleží na tom, jestli by EPP společně s konzervativci a liberály byla schopna vytvořit většinu. Zatím to vypadá, že EPP tuto možnost nezavrhuje,“ poukázal.

Od voleb se očekává, že frakci Evropských konzervativců a reformistů posílí, posílena z nich zřejmě vzejde také uskupení Identita a demokracie, jež sdružuje strany, které v minulosti zastávaly vesměs protievropské postoje.

To se ale podle Faktora mění. „Je potřeba vnímat to, že se krajní pravice mění, posouvá se trochu do středu. Co se týká narativu, už nemůžeme mluvit o krajní pravici jako o antievropských stranách,“ poukázal.

Podobné změny vidí i Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj je to důsledek brexitu. „Vědí, že vystoupení z EU nebo jen z eurozóny by mělo jasný negativní dopad na kvalitu života obyvatel kterékoliv země EU,“ podotknul.

Volby budou v každé zemi jindy, výsledky se zveřejní 9. června

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v každé zemi v trochu odlišných dnech mezi 6. a 9. červnem. V Česku se bude hlasovat 7. a 8. června. Všude musí být odhlasováno tak, aby bylo možné zveřejnit výsledky 9. června večer.

V současném složení Evropského parlamentu je nejsilnější frakcí Evropská lidová strana, jejímiž členy jsou i čeští europoslanci zvolení za TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Druhou nejpočetnější frakci mají sociální demokraté (Progresivní aliance socialistů a demokratů), z českých europoslanců k nim ale patří pouze Radka Maxová, která do frakce přešla poté, co se politicky rozešla s ANO.

Ostatní europoslanci ANO jsou členy třetího nejsilnějšího uskupení Obnova Evropy. Čtvrtou nejpočetnější frakcí je uskupení s názvem Zelení – Evropská svobodná aliance, jehož členy jsou i čeští Piráti. Ve frakci Identita a demokracie zasedá europoslanec SPD, občanští demokraté jsou pak mezi Evropskými konzervativci a reformisty. Nejslabší ucelenou frakcí je Levice v Evropském parlamentu, v jejíchž řadách je i jediná europoslankyně KSČM. V parlamentu je také 52 nezařazených europoslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 39 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.