Zrušit střídání zimního a letního času se pokusí skupina europoslanců. Vede ji Svoboda

Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli „v blízké budoucnosti“ dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli 29. října.

Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat,“ řekl Svoboda ve Štrasburku.

I v České republice má podle něj snaha o zrušení „neužitečného jevu“ střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara.

Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi čtyřicet nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Skupinu podporuje i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie.

„Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu,“ řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichova. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů dvacet tisíc podpisů. „Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit,“ zdůraznila. „Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět,“ dodala Nieblerová.

„Vždycky si dělám legraci, že můj syn se narodil v noci, kdy Finsko změnilo čas poprvé… Byla jsem naprosto zmatená, protože jsem nevěděla, kdy se vlastně narodil,“ zažertovala finská europoslankyně Hautalaová. „Je to problém, který se týká půl miliardy lidí,“ dodala vážně.

„Myslím, že je naprosto přirozené, abychom v Evropském parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby konečně řekla veřejně, že je to nesmysl, že už to nepřináší výhody,“ myslí si Hautalaová. Upozornila také, že otázka změny času se aktuálně řeší i na půdě finského parlamentu.

V Polsku už konec střídání prošel prvním čtením

O něco dál už se dostali v tomto ohledu v Polsku, kde tamní parlament před necelými dvěma týdny překvapivě schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.

„Více než šedesát procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,“ řekl Grzyb. Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami“ má podle Grzyba ale většina lidí.

Český europoslanec Svoboda snahu Polska o jednostranné kroky směřující ke zrušení střídání letního a zimního času nepovažuje za šťastné. Mohly by podle něj znamenat i porušení evropské směrnice, která se změnám času věnuje.

„Je jasné, že členské státy chtějí tuto otázku řešit na evropské úrovni, což je naprosto logické, protože jinak je chaos,“ řekl Svoboda. I jednostranný postup Polska by podle něj ale mohl být motivací pro Evropskou komisi, „aby předešla konfliktům s členskými státy, které ztratí v této věci trpělivost, a pohnula se kupředu“.

„Myslím, že je v Evropě vždycky lepší, když nepostupujeme sami, ale máme spojence,“ řekla v rozhovoru německá europoslankyně Nieblerová. Právě společnou iniciativu, kterou tento týden poslanci představili, považuje za správnou cestu k dosažení cíle - zrušení střídání zimního a letního času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...