Ztráty západních zbraní na Ukrajině se daly čekat, míní expert. Kyjev obdrží masivní vojenský balíček

Nahrávám video

Moskva se chlubí zničením západní techniky, kterou při protiofenzivě využívají Ukrajinci. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ale ztráty obránců zveličuje. Kyjev v blízké době obdrží od Spojených států, Velké Británie a dalších spojenců novou várku vojenské pomoci v hodnotě necelých deseti miliard korun, oznámily v úterý partnerské státy. Podle Ukrajiny bez západní techniky protiúder nemá šanci uspět.

V nejnovějším videu zveřejněném ruským ministerstvem obrany se objevuje v poli opuštěná ukrajinská technika. Na záznamu jsou dva tanky Leopard německé výroby a dvě americká bojová vozidla pěchoty Bradley. Má jít o Záporožskou oblast, kde probíhá ofenziva. Leteckými záběry zničené západní techniky se Moskva chlubila už v sobotu. Podobná ruská tvrzení však ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. 

Podle amerických analytiků ztráty obránců propaganda zveličuje. Že k nim dochází, ale nepopírají ani spojenci. „Nedokážeme okamžitě nahradit každý tank, který bude zasažen nebo se porouchá, ale od července budeme dodávat další repasované tanky Leopard 1 A5. Do konce roku jich bude víc než sto,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius.

Podobně vidí situaci také experti. „Když útočíte do připravené obrany na obrovsky dlouhé frontě, od jihu až na severovýchod, tak s tím museli počítat,“ řekl k údajným ztrátám zbraní na ukrajinské straně Tomáš Řepa z katedry teorie vojenství Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. Ani kvalitní západní technika není zázračná, není nezranitelná, dodal s tím, že ukrajinská strana své ztráty dlouhodobě nekomentuje.

Ke snímkům zničené západní techniky řekl, že mohly vzniknout například tak, že tanky či vozidla najely do minového pole a pak se na ně zaměřilo ruské dělostřelectvo. „Úplně bych z toho něco zásadního nevyvozoval. Toto je smutný obrázek války,“ podotkl Řepa.

Leopardy jako symbol evropské pomoci

Právě stroje Leopard se staly symbolem evropské pomoci napadené Ukrajině. Berlín nejdřív váhal i se souhlasem na jejich reexport, nakonec ale Kyjevu slíbil i stroje z vlastních skladů. První moderní tanky obráncům předalo Polsko, následovaly Španělsko nebo Dánsko.

„Ukrajinská armáda zoufale potřebuje mnohem více západních bojových tanků. Každý Leopard 2 má pro rozhodující ofenzivu cenu tolika zlata, kolik váží,“ upozornil náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk.

Západ zprvu odolával i prosbám Kyjeva o protivzdušné systémy Patriot nebo o moderní stíhací letouny F-16. Teď se na nich ukrajinští piloti už cvičí. „Jde o velmi silnou zbraň, která toho opravdu hodně dokáže. Ale v nejbližší době nebude k dispozici. To prezident (Volodymyr) Zelenskyj samozřejmě ví,“ poznamenala nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová.

Mnohamiliardová vojenská pomoc na obzoru

Spojené státy v úterý oznámily, že poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v celkové hodnotě 325 milionů dolarů (přes 7,1 miliardy korun), který bude zahrnovat protiletadlové i protitankové střely a další munici zaměřenou na posílení protiofenzivy proti Rusku. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ve Washingtonu. 

Součástí amerického balíčku budou rakety pro systémy, které jsou považovány za kritické při protivzdušné obraně, jako jsou NASAMS a HIMARS, protiletadlové střely Stinger, protitankové střely Javelin, bojová vozidla pěchoty Bradley i americké obrněné transportéry Stryker. 

Ukrajina v následujících měsících obdrží také balíček prostředků protivzdušné obrany v hodnotě 116 milionů dolarů (2,5 miliardy korun) od Velké Británie a dalších zemí sdružených ve Společných expedičních silách (JEF). Členy uskupení jsou kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Na zprávy o dodávkách zbraní pro Ukrajinu reaguje Moskva vždy stejně. Západ viní z eskalace a ujišťuje, že techniku zničí. Záběry opuštěných tanků z bitevního pole potřebuje hlavně pro domácí publikum.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...