Aboridžinci používají 50 tisíc let paměťovou techniku lepší než Holmesův „palác mysli“

Vědci srovnávnali klasické mnemotechnické nástroje používané už od dob antického Řecka určenou k posílení paměťové kapacity s podobnou technikou, kterou používají australští domorodci. Výzkum ukázal, že taktika Aboridžinců je ještě efektivnější než „palác mysli“ zpopularizovaný seriálem Sherlock.

Studenti si potřebují uchovávat v hlavě velké množství informací; zásadní je to zejména u mediků, kteří si musí už od prvních ročníků studia namemorovat vše od anatomie až po nemoci a léky.

„Protože jedním z hlavních stresorů pro studenty medicíny je množství informací, které se musí naučit nazpaměť, rozhodli jsme se zjistit, jestli je můžeme naučit alternativní a lepší způsoby, jak si zapamatovat data,“ uvedl hlavní autor studie David Reser.

Jezuitský palác a australské příběhy

Zřejmě nejznámějším trikem, který se pro tyto účely využívá, je takzvaný palác mysli nebo palác paměti – v moderní době ji zpopularizoval zejména britský seriál o Sherlocku Holmesovi v hlavní roli s Benedictem Cumberbatchem, kde ji hlavní hrdina často používá k odhalování zločinů.

Ve skutečnosti je ale tato technika mnohem starší – první zmínky o ní pocházejí už z antického Řecka. Tehdy byly psané zdroje vzácností, proto museli mít vzdělaní lidé paměť vycvičenou tak, aby si dokonale zapamatovali vše důležité. Metoda funguje tak, že si člověk spojí údaj potřebný k zapamatování s nějakým konkrétním místem nebo předmětem. Například slavný řečník Cicero si vytvářel jakousi paměťovou cestu spojenou s Forem Romanum.

Později se v Evropě značně rozšířila díky jezuitům, to už byla spojená opravdu s představou nějaké místnosti nebo paláce. Nejčastěji se dnes využívá při asociaci se vzpomínkami na dětský pokoj nebo dům prarodičů – ty jsou totiž spojené se silnými emocemi a tyto vzpomínky jsou uložené v paměti velmi hluboko a jsou tedy značně pevné.

Původní obyvatelé Austrálie neměli písemnou tradici vůbec, ale o to silnější byla jejich ústní historie: podle posledních poznatků sahají jejich nejstarší příběhy desetitisíce let do minulosti. K zapamatování si důležitých informací, které využívali pro své přežití, využívali metodu podobnou paláci mysli, ale protože žádné paláce neměli, spojovali si fakta s okolní krajinou – ale nikoliv jen s konkrétním geografickým údajem, ale vždy s nějakým příběhem, který byl s daným místem spojený.

Experiment na studentech

Vědecká studie expertů z Monash University nyní zjišťovala, která ze dvou mnemotechnických metod je účinnější. Autoři pokusu rozdělili 76 studentů medicíny do tří skupin. Dvě dostaly třicetiminutový trénink – jedna v technice paláce paměti, druhá v technice Aboridžinců. Kontrolní skupina se místo tréninku dívala na video.

Poté byli studenti vyzváni, aby si zapamatovali 20 jmen různých druhů motýlů – tato zvířata experimentátoři vybrali proto, aby studenti nemohli využít své znalosti a zkušenosti ze školy. Následně prošli studenti testem, jak dobře si hmyz zapamatovali.

Výzkumníci zjistili, že studenti, kteří používali aboriginskou techniku pro zapamatování, tedy místa z okolí univerzity spojená s nějakými příběhy, si téměř třikrát častěji správně zapamatovali celý seznam, než tomu bylo před tréninkem. Studenti používající techniku paměťového paláce měli přibližně dvakrát větší pravděpodobnost, že po tréninku dosáhnou perfektního skóre, zatímco kontrolní skupina se zlepšila přibližně o padesát procent oproti výkonu před tréninkem.

Důležité ale také bylo, že pro studenty byla metoda původních obyvatel Austrálie zdaleka nejpříjemnější a současně nejzábavější. Profesor Reser uvedl, že Monash University po skončení covidové pandemie uvažuje o zavedení těchto paměťových nástrojů do osnov výuky medicíny.

„Doufáme, že to už letos studentům nabídneme jako způsob, jak jim nejen usnadnit učení, ale také jak snížit stres spojený s kurzem, který vyžaduje hodně memorování,“ dodal. Výsledky celého výzkumu vyšly v odborném časopise PLOS One. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.