Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.

Nový výzkum popsal, že dvě nejdůležitější kolonie afrických tučňáků na ostrovech Dassen a Roben přišly v letech 2004 až 2012 asi o 95 procent zvířat. Celkem zemřelo asi šedesát tisíc jedinců. Podle vědců za to nemůže jeden jev, ale kombinace vícero: kromě nadměrného rybolovu tomu napomohla také klimatická změna, která ovlivnila poměry v oceánu.

Úbytek na dvou hlavních lokalitách bohužel podle vědců není jen lokální. Vypadá to, že nelétaví ptáci v Africe ubývají téměř všude. Tento dojem potvrzují i data – podle práce, která vyšla v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology, se populace afrických tučňáků zmenšila za posledních třicet let o téměř osmdesát procent.

Tučňáci brýloví, jichž se tento úbytek týká, zahynuli podle biologů zřejmě při pravidelném přepeřování. Každoročně shazují své staré, pohybem ve slané vodě opotřebované peří, aby ho nahradili novým, jež vydrží všechny nástrahy prostředí, v němž se pohybují. Toto období trvá 21 dní, kdy se ptáci nemohou pochopitelně potápět, a tedy ani lovit.

Na tuto dobu musí být připravení, vykrmení – podobně jako evropští savci, kteří se ukládají k zimnímu spánku. Když ale tukové zásoby nemají, roste pravděpodobnost úhynu. Podle vědců tučňáci zřejmě umírali hlavně v moři, když se tam zoufale pokoušeli – i nedostatečně propeření – ulovit nějakou potravu.

Souvislost více než náhodná

Když vědci hledali možné příčiny, našli je velmi snadno. Za dobu, co tučňáci ubývali, podobně rychle klesala i populace sardinek. Což jsou rybky, které tvoří hlavní potravu těchto ptáků. A jejich hejna se zmenšila v této oblasti asi na čtvrtinu původního stavu.

Hlavní příčinou úbytku sardinek jsou změny teploty a slanosti u západního pobřeží Afriky. Rozmnožování těchto ryb je pak méně úspěšné. To samotné by ale nestačilo k tomu, aby to způsobilo nedostatek pro tučňáky. Problém je, že i s úbytkem ryb neklesá rybolov a pro tučňáky už nic nezbude.

Podle studie roku 2024 zbývalo z kdysi statisícových kolonií pouhých deset tisíc párů.

Řešení má v rukou člověk

Autoři navrhují i několik způsobů, které by mohly populaci tučňáků nejen zachovat, ale snad i zvýšit. Tím hlavním je nastavit pravidla rybolovu kolem Jižní Afriky tak, aby se stal udržitelnějším. Některé z kroků už začaly – například kolem největších zbývajících kolonií tučňáků začal nedávno platit zákaz lovu sardinek těmi nejničivějšími způsoby.

Dobrovolníci také staví pro ptáky umělá hnízda, starají se o mláďata, která by nepřežila, a odstrašují predátory, kteří by mohli populaci dále snižovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...