Afričtí tučňáci mohou do pár let vyhynout. Vědci nastínili, jak je zachránit

Tučňákům, kteří se adaptovali na život v Africe, hrozí vyhynutí. Ohrožuje je lidská činnost i změny klimatu, a tak se biologové pokoušejí najít cestu, jak dát tomuto druhu naději i do budoucna.

V říjnu 2024 se tučňák africký neboli brýlový stal prvním druhem tučňáka na světě, kterého Mezinárodní unie pro ochranu přírody zařadila na seznam kriticky ohrožených druhů. Pro jediný druh tohoto nelétavého ptáka, který žije na africkém kontinentu, to znamená, že je nyní jen krůček od vyhynutí.

Tučňáci brýloví žijí pouze v Namibii a Jihoafrické republice. Jejich počet se snižuje dlouhodobě, už od 19. století. V té době se jejich tuk využíval na topení a svícení, jejich vejce se sbírala a jedla jako pochoutka a jejich hnízda ničili zemědělci, kteří hledali zdroje hnojiva.

Tohle všechno je už sice dnes zakázané, ale moc to nepomohlo. Od roku 1973 jsou tito tučňáci chránění jihoafrickým zákonem o ochraně mořských ptáků a tuleňů a nověji od roku 2017 nařízením o ohrožených nebo chráněných mořských druzích. Normy zakazují odchyt tučňáků, sbírání a jakékoli úmyslné poškozování jejich vajec, ani v hnojivech se už guáno těchto ptáků používat nesmí.

Jenže se objevil nový problém: od roku 2000 mají tito tučňáci nedostatek kořisti, kterou tvoří hlavně malé rybky, jako jsou sardinky nebo ančovičky. A vliv mají i dopady klimatických změn, právě hlavně na množství potravy. Důsledkem je, že se populace tohoto ptáka v období od přelomu tisíciletí do konce tohoto roku sníží celkem o 70 procent.

Skupina jihoafrických vědců ale boj za záchranu tohoto druhu nehodlá jen tak vzdát. Vyzývá vládu, aby začala něco dělat, jinak tučňák africký ve volné přírodě do roku 2035 pravděpodobně vyhyne. V současné době totiž zbývá v divočině méně než dvacet tisíc zvířat.

Výzkumníci přirovnávají tučňáky ke kanárům v uhelném dole. Mizí, protože trpí celý ekosystém. A jako predátoři v něm hrají klíčovou roli. „Jejich záchranou chráníme ekosystém a další druhy, které jsou na něm závislé,“ vysvětlují přírodovědci. Tučňáci jsou podle nich také cenní pro ekonomiku, protože přinášejí příjmy z cestovního ruchu.

Pomoc už částečně funguje

Zničení původních hnízdišť sběrateli guána se už podařilo částečně napravit zřízením umělých hnízd v koloniích tučňáků. Nový výzkum zjistil, že tato hnízda zvyšují počet vylíhnutých tučňáků o 16,5 procenta, což ptáky zároveň mnohem lépe chrání před stále prudšími dopady extrémního počasí.

Osvědčila se také opatření na ochranu zdrojů potravy tučňáků afrických. Jedním z kroků byly experimentální „zóny zákazu odlovu“, kdy jihoafrická vláda v letech 2008 až 2019 zakázala rybolov v okolí hnízdišť těchto ptáků.

Konkrétně kabinet na tři roky „zatrhl“ komerční rybolov sardinek a ančoviček v okruhu dvaceti kilometrů kolem ostrova Robben u západního pobřeží země a ostrova St Croix v zálivu Algoa. Během této doby byl komerční rybolov v okolí sousedních kolonií tučňáků na ostrovech Dassen Island a Bird Island stále povolen.

Ukázalo se, že dopady jsou zásadní – tučňákům ve vybraných oblastech dalo mnohem menší práci ulovit dostatek kořisti, zlepšil se tak jejich zdravotní stav i míra přežití jejich mláďat. Populace se zvýšila asi o procento. Může to vypadat jako málo, ale vzhledem k tomu, že jinde tito ptáci ubývají, jde o úspěch.

Populace dál klesá

Navzdory těmto snahám ale populace tučňáků afrických od poloviny roku 2010 rychleji klesá. Důvodem je hlavně náhlý kolaps hnízdiště na ostrově St Croix, což byla největší kolonie tučňáků afrických na světě.

Příčiny kolapsu sice nejsou oficiálně známé, ale jeho načasování se pozoruhodně přesně shoduje se zahájením projektu tankování lodí přímo na moři v nedaleké zátoce. Při něm došlo k nejméně čtyřem únikům paliva do oceánu, navíc se zvýšil hluk ve vodě, na což jsou všechny druhy tučňáků značně citlivé.

Návrhy odborníků

Experti doporučují, aby se v místech, kde tučňáci žijí a mají své kolonie, nesměly komerčně lovit ryby. To ale vláda neschválila; pokud už k časově omezenému zákazu rybolovu došlo, bylo to hlavně z ekonomických důvodů, nikoliv z hlediska míst důležitých pro tyto ohrožené živočichy.

Tučňáci brýloví stále mají šanci přežít, věří experti. Je ale zapotřebí je intenzivně chránit – právě zejména tím, že jejich loveckým schopnostem nebude konkurovat průmyslový rybolov.

Druhým bodem, který odborníci zdůrazňují, je nutnost ochránit tyto ptáky před znečištěním – jak chemickým, tak i hlukovým.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 5 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.