AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.

Role AI ve vědě se rychle mění. Až doposud spočívala hlavně v pomoci při úzce specializovaných úkolech, jako je objevování chemických struktur, analýza dat nebo předpovídání tvarů proteinů.

Rok 2026 ale přinesl změnu, tou jsou autonomnější umělé inteligence, které umí samy postupovat krok za krokem různými procesy. Odborný časopis Nature teď informoval o projektu The AI Scientist, což je první systém umělé inteligence navržený k automatizaci většiny fází výzkumného cyklu, a to zcela bez lidského zásahu.

Vyvinula ho japonská společnost Sakana AI. A popisuje ho takto: „The AI Scientist (...) vytváří výzkumné nápady, píše kód, provádí experimenty, zakresluje a analyzuje data, píše celý vědecký rukopis a provádí vlastní recenzi.“ Zkrátka většinu toho, co dělá lidský vědec.

Podle výše uvedené studie napodobuje pracovní postup The AI Scientist postup skutečného lidského vědce. Nejprve si navrhne možný seznam směrů výzkumu a porovná je s databázemi literatury, přičemž vyřadí ty, které už jsou zpracované jinde nebo lépe – taková práce by byla samozřejmě zbytečná. Pak následuje experimentální fáze, během které si sama napíše kód potřebný k provedení experimentů, a to buď z šablony poskytnuté lidmi, nebo, stále častěji, úplně od základu.

Po dokončení experimentů AI vypracuje návrh formální vědecké práce v systému LaTeX, což je standardní systém pro přípravu dokumentů. Kromě popisu metodiky, výsledků, diskuse a všech dalších částí, které typická práce obsahuje, dokáže také vyhledávat relevantní studie, které se dají citovat. Nakonec systém využívá automatizovaného recenzenta, což je další AI vycvičená k hodnocení prací na základě přesnosti, kvality a originality. Ta jí dá zpětnou vazbu.

Lidští vědci hodnotí robotické vědce

Autoři tohoto AI vědce s ním nějakou dobu experimentovali a pak se rozhodli k definitivnímu testu – tři studie, které stroj vytvořil, nechali recenzovat lidské vědce na workshopu, který probíhal v rámci Mezinárodní konference o učení reprezentací (ICLR) v roce 2025. Recenzenti věděli, že některé články mohou být vygenerovány umělou inteligencí, ale nevěděli které.

Ze tří předložených příspěvků získal jeden článek dostatečné skóre k přijetí do odborného žurnálu. Získal skóre 6, 7 a 6 – s průměrem 6,33, což sice není vynikající výsledek, ale přesto se jedná významný milník pro umělé inteligence a jejich aplikace ve vědeckém prostředí. „Tento úspěch ukazuje rostoucí schopnost AI přispívat k vědeckému pokroku a znamená potenciální paradigmatickou změnu v tom, jak se výzkum provádí,“ dodali jeho autoři.

Ti později článek nechali stáhnout. Současně varují před celou řadou rizik, která u modelu pozorují, ale některá se mohou týkat také obecně vědecké obce. AI stále halucinuje, což znamená, že si vymýšlí neexistující studie nebo opakuje čísla, která si z nějakého důvodu „oblíbila“, i v nevhodných částech studie.

Druhá rovina obav je etická. Autoři upozorňují, že pokud by se tyto modely rozšířily, zcela by mohly zahltit prostor pro vzájemné hodnocení článků, které tvoří páteř moderní vědy. A to by pak mohlo buď narušit, nebo zneviditelnit práci opravdových lidských vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...