Alpské ledovce letos tají nevídaně. Pokud se to bude opakovat, zmizí za pár let

Letošní opakované vlny veder se výrazně projevily na stavu horských ledovců v Alpách. Velehory nejspíš přijdou o padesát procent víc ledovců než v dlouhodobém průměru. To překračuje statistiky za poslední dekády. Mnohé ledovce přišly až o tři metry své tloušťky, v oblasti ledovcových splazů a jazyků až o deset metrů. Sezona tání přitom nekončí, úbytek může pokračovat až do druhé poloviny října.

Takzvaná linie rovnováhy, která udává, od jaké výšky napadne víc sněhu, než během dané sezony roztaje, se letos z obvyklé hranice 3200 metrů zvýšila na 3500 až 3800 metrů. Takové hodnoty nebyly ve známé historii zaznamenány.

Ačkoliv vysoké teploty a opakované vlny veder byly pro extrémní tání rozhodující, pomohlo i několik dalších faktorů, a to suchá zima s výrazně podprůměrným množstvím sněhu a srážkově chudé jaro, což znamenalo samo o sobě velmi nepříznivý výchozí stav pro letní sezonu.

Dalším faktorem byl příval saharského prachu v jarních měsících, zejména v březnu, který pokryl ledovce tmavší vrstvou prachu a písku. Tato vrstva se pak prohřívala mnohem intenzivněji než vlastní led, a tím urychlila tání.

V kombinaci s nadprůměrně slunečným počasím bylo výsledkem mimořádně rychlé tání, které se projevilo na některých řekách dokonce i povodněmi. Navíc chyběly i vpády studeného vzduchu za studenými frontami, které i uprostřed léta do vysokých horských poloh přinesou sněžení a podstatně zbrzdí proces tání.

Z patnácti metrů nula

Jak mimořádné letošní tání je, ukazuje například situace na Zanfleuronském průsmyku (Zanfleuronpass) ve Švýcarsku, který leží v nadmořské výšce kolem 2800 metrů. Ještě před deseti lety v jeho oblasti leželo asi patnáct metrů ledu, letos je pravděpodobné, že do konce září ledovec úplně roztaje. Jeho stáří se přitom odhaduje na dva tisíce let.

V oblasti Vadret dal Corvatsch v jihošvýcarských Alpách si dokonce extrémní tání vynutilo přerušení glaciologických průzkumů – víc než tři tisíce let starý ledovec, který byl v jejich rámci objeven, teď téměř kompletně roztál.

Tání se ale netýká jen švýcarských ledovců. Například ledovec v oblasti nejvyšší německé hory Zugspitze začal kvůli výše uvedeným faktorům tát asi o šest týdnů dříve než obvykle, což znamená prodloužení období tání o celou polovinu.

Podobně jsou na tom také ledovce v Rakousku, Francii a Itálii. V posledně jmenované ostatně mimořádnost letošní sezony potvrdila i tragédie na Marmoladě začátkem července.

Německo bez ledovců, v létě bude chybět voda

Pokud by se podobná léta jako to letošní měla v Alpách opakovat častěji, znamenalo by to zkrácení existence řady horských ledovců ještě výrazněji, než se v klimatických projekcích počítalo. V polohách pod 3500 metry by brzy nemusely zbýt žádné. O všechny své horské ledovce přijde zřejmě už poměrně brzy například Německo.

Zatímco ještě před pár lety se takový scénář čekal během třiceti let, loni po aktualizaci údajů došlo ke zkrácení této doby na pouhou dekádu. A při výskytu takových letních sezon jako letos by tamní ledovce přežily doslova jen pár let. Ukazuje se přitom, že tak extrémní situace jako letos se budou vyskytovat mnohem častěji, než se ještě před několika lety počítalo.

Zánik alpských ledovců bude mít řadu negativních dopadů jak na tamní ekosystémy, tak samozřejmě i na život místních obyvatel. Jeden příklad za všechny – během suchých letních období by v údolích nemusela být k dispozici prakticky žádná voda z tajících ledovců. A to je problém, na který se budou muset místní komunity zřejmě velmi brzy začít intenzivně připravovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.