Amazonka ze Sárrétudvari-Hízóföld. Archeologové objevili výjimečný hrob

Maďarští archeologové objevili první středověký hrob, v němž je pochovaná ozbrojená žena. Jestli se jednalo o válečnici, nebo byl její příběh jiný, zatím nejsou schopní říci.

Když se ve středověkém ženském hrobě najdou zbraně, je to vždy výjimečné. Existence těchto „amazonek“, které porušovaly společenské normy, vyvolává spousty otázek jak o jejich identitě, tak o tom, jak dobře moderní věda zná jejich dobu. To se týká i nového objevu.

Archeologové ženu označují jako „osobu SH-63“. Její hrob našli na pohřebišti Sárrétudvari-Hízóföld, které leží jihovýchodně od Budapešti. Toto místo je vůbec největším pohřebištěm z 10. století v Maďarsku. Našlo se tam velké množství hrobů, které obsahovaly zbraně a jezdecké vybavení. Pochází z období takzvaného „uherského dobývání“, kdy se spousta maďarských bojovníků, zejména jízdních lučištníků, zapojovala do konfliktů po celé Evropě.

Kostra ozbrojené ženy z Maďarska
Zdroj: PLOS ONE

A právě lukostřelecké vybavení bylo i v hrobě SH-63. Byl sice poměrně chudý, ale zato jeho složení bylo podle maďarských archeologů jedinečné. „Mužské pohřby často obsahovaly funkční předměty, jako jsou jednoduché šperky, například pětihranné prsteny do vlasů a náramky, součásti oděvů, jako jsou přezky na opasek a nástroje, tedy soupravy na rozdělávání ohně a nože. K jejich nejvýraznějším hrobovým předmětům patřily zbraně, obvykle lukostřelecké vybavení, v té době typicky šavle a sekery,“ popisují badatelé.

„Ženské pohřby naproti tomu častěji obsahovaly šperky, hlavně kroužky do vlasů, pletené ozdoby, korálkové náhrdelníky, náramky a prsteny, ale i oděvní součásti, jako jsou knoflíky,“ doplňují.

Jenže u výše popsané „amazonky“ vypadalo její vybavení na poslední cestu podstatně jinak.

Záhadná žena SH-63

Typicky ženský byl stříbrný pětihranný kroužek do vlasů, tři zvoncové knoflíky, kamenné a skleněné korálky. Ale pak v hrobě ležely i mužské artefakty: hrot šípu, železné části toulce a parohová destička do luku. To by naznačovalo, že šlo o ženu, která vedla, přinejmenším někdy, spíše mužský život. Vědci jsou ale v tomto „rozsudku“ raději opatrní, v minulosti se totiž archeologové už několikrát spálili.

Pouhý nález zbraní v ženském pohřebišti totiž neznamená, že se automaticky jedná o bojovnici. Dřívější studie někdy spěchaly se závěry, aniž by nejprve provedly pečlivou analýzu ostatků. Ta zahrnuje použití morfologických i genetických testů, aby se nejprve určilo, jestli je pohřbený člověk opravdu žena. Jestli byla daná osoba opravdu válečníkem, se dá poznat z mnoha znaků: tato skupina se totiž lišila svým způsobem života od jiných lidí.

Některé fyzické aktivity, pokud se pravidelně opakují, mohou vést ke změnám v morfologii kostí. Patří sem například cvičení se zbraněmi nebo jízda na koni. Kromě toho je u válečníků často pravděpodobné, že zažili fyzické poškození v důsledku válečných nebo jiných konfliktů; tyto změny ale mohou být také důsledkem jiného životního stylu.

Komplikovaný výzkum

Morfologická i genetická analýza u SH-63 prokázala, že se opravdu jednalo o ženu: jde tedy opravdu o první známou ženu pohřbenou se zbraněmi v Karpatské kotlině v 10. století našeho letopočtu. Další analýzy už byly složitější: špatný stav kostry zabránil komplexnějšímu výzkumu, takže se ani nepovedlo určit věk nebo tělesné dispozice této ženy. „Omezilo to také naši schopnost identifikovat patologické stavy (například infekce, úrazy nebo metabolické poruchy) nebo změny na kostře související s činností, které by mohly poskytnout informace o životním stylu,“ doplňují autoři výzkumu.

I přes tyto problémy se týmu podařilo zjistit, že žena trpěla osteoporózou, přežila tři závažná zranění a našli u ní také netypické změny kloubů. Osteoporóza je onemocnění kostí, které postihuje muže i ženy, častěji se však vyskytuje u starších žen, což nepřímo podporuje určení pohlaví výzkumníky. Toto onemocnění by jí v pozdním věku ztížilo fyzickou aktivitu a zkřehlo kosti.

Tři zranění se týkala kostí na rukou. Byla pravděpodobně důsledkem pádu na nataženou ruku nebo na rameno, nikdy se úplně nezahojila a mohla vzniknout třeba pádem z koně, úderem zbraní, ale také nehodami v běžném vesnickém životě.

Až třetí objev je opravdu zajímavý a naznačuje, že se mohlo jednat opravdu o válečnici. Změny na kloubech a v místech, kde se upínají kosti a svaly, byly nejpatrnější na pravé horní straně těla a vědci je dobře znají: byly totiž nalezené i v jiných hrobech obsahujících zbraně nebo jezdecké vybavení.

To naznačuje, že tito lidé, včetně ženy SH-63, se pravděpodobně věnovali podobným každodenním činnostem, což může následně vysvětlovat vysoký počet fyzických traumat pozorovaných na celém pohřebišti Sárrétudvari-Hízóföld.

Závěr výzkumu není jednoznačný

Přestože badatelé nemohou s konečnou platností uzavřít, že žena byla bojovnicí, podařilo se jim určit, že se jedná o první známý případ, kdy byla v Karpatské kotlině v průběhu 10. století pohřbena žena společně se zbraněmi.

K určení, zda se skutečně jedná o ojedinělý případ a zda její společenské postavení ovlivnilo její pohřbení, je zapotřebí dalšího výzkumu. To by mohlo pomoci zodpovědět další otázky týkající se každodenního života v Uhrách v 10. století.

„K objasnění těchto otázek mohou přispět další výzkumy, včetně srovnávacích analýz s dalšími hroby na hřbitově. Můžeme však říci, že každodenní život Maďarů v 10. století našeho letopočtu byl pravděpodobně mnohem složitější, než jsme si dosud představovali. Jedinečná kombinace znaků v pohřbu SH-63 tuto složitost podtrhuje,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...