Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.

Geoengineering, neboli klimatické inženýrství, je velmi kontroverzní pojem. Označují se tak záměrné a rozsáhlé zásahy technickými prostředky do zemských systémů, které mají za úkol potlačit nebo zmírnit dopady člověkem způsobené změny klimatu. Zatím se nic takového neděje, ale úvahy o použití těchto metod existují a vědci provádějí už několik let první malé experimenty, jež by měly ověřit, jestli tyto metody vůbec fungují, nebo jestli nezpůsobí víc škody než užitku.

Teď vědci jeden takový, relativně velký, pokus provedli. Do zálivu v americkém státě Maine vylili do mořské vody 65 tisíc litrů hydroxidu sodného. Cílem bylo zjistit, jestli to dokáže podle předpovědí odstranit z vody nějaký oxid uhličitý a zda to nebude mít negativní dopady na místní ekosystémy. Odpověď na první otázku je ano, na druhou ne.

Vylitím 65 tun litrů chemikálie, které se dříve říkalo louh, do oceánu, se povedlo odstranit z ní asi deset tun oxidu uhličitého, aniž by došlo k poškození volně žijících živočichů, tvrdí vědci, kteří za experimentem stojí.

Pokus proběhl už v srpnu roku 2025, vědci ale několik měsíců sledovali, jestli se neprojeví nějaké, třeba opožděné, dopady. Za experimentem stojí skupina expertů z Woods Hole Oceanographic Institution v Massachusetts, která výsledky představila veřejnosti na konci letošního února. „Můžeme s jistotou říci, že v důsledku tohoto experimentu došlo k dodatečnému pohlcení CO2,“ konstatovali vědci.

Podle autorů reakcí louhu s mořskou vodou už během prvních čtyř dnů pokusu došlo k odstranění dvou až deseti tun CO2, celkem až doposud by mohlo jít možná až o 50 tun oxidu uhličitého. Přesnějších výpočtů zatím vědci nejsou schopní. Má to ale jeden háček: vědci totiž také nekalkulovali s tím, kolik emisí způsobila výroba samotného hydroxidu sodného a také v úvahách neřešili vliv emisí způsobených dopravou látky do oceánu. To znamená, že není jasné, zda zkouška vedla k čistému odstranění CO2. V tomto případě šlo ale teprve o zjištění funkčnosti, tyto další zásadní části „rovnice“ by měly řešit následné výzkumy.

Proč je to důležité

Drtivá většina oxidu uhličitého, který se do atmosféry uvolňuje „navíc“ hlavně ze spalování fosilních paliv, se nedostává do atmosféry, ale padá do oceánu. Tam tento plyn reaguje s vodou.

Oceány uchovávají čtyřicetkrát více uhlíku než atmosféra a absorbovaly více než čtvrtinu přebytečného CO2, který lidé vypouštěli do atmosféry. Tento přebytečný CO2 reaguje s vodou a vytváří kyselinu uhličitou, která je kyselejší než voda – což pak vede k tomu, že se i oceány stávají měřitelně kyselejšími.

Vyšší úroveň kyselosti celé řadě druhů neprospívá. Jde často o organismy vybavené schránkami tvořenými vápníkem, které kyselina rozpouští. A čím víc je v oceánech oxidu uhličitého, tím méně jsou schopné ho pojmout a tím víc se ho dostane do vzduchu, kde přispívá k oteplování planety.

Vědci zkoumají řadu metod, jak kyselosti oceánů čelit, obávají se totiž právě dramatických dopadů na základní části ekosystémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...