Žena z amerického státu Alabama se stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. S novou ledvinou žije Towana Looneyová už 61 dní a je zdravá a plná energie, napsala agentura AP. Lékaři odhadují, že geneticky upravený zvířecí orgán by jí mohl sloužit ještě dlouho.
„Jsem superžena,“ řekla Looneyová v rozhovoru s AP, přičemž vtipkovala o tom, že při dlouhých procházkách po New Yorku jí členové rodiny nestačí. „Je to nový pohled na život,“ dodala.
Vývoj případu této 53leté Američanky je další vzpruhou pro snahy vědců uvést do praxe transplantace orgánů mezi zvířaty a lidmi, které by pomohly s nedostatkem těch lidských. Před Looneyovou dostali geneticky modifikované prasečí orgány jen čtyři další Američané, ale nikdo z nich po zákroku nežil déle než dva měsíce.
Transplantaci jí provedl tým vedený Robertem Montgomerym z newyorské zdravotnické sítě NYU Langone Health. Looneyové už delší dobu nefungovala jediná vlastní ledvina, která jí zůstala poté, co v roce 1999 svou druhou darovala matce. Lékaři jí transplantovali prasečí orgán 25. listopadu a o necelé dva týdny později už mohla odejít z nemocnice. Podle Montgomeryho nová ledvina pracuje „naprosto normálně“.
„Kdybyste ji viděli na ulici, vůbec byste netušili, že je jediným člověkem na světě, co tady chodí s prasečím orgánem v těle, který funguje,“ řekl Montgomery. Lékaři podle AP doufají, že se pacientka bude moci asi za měsíc vrátit domů do Alabamy z New Yorku, kde zůstává kvůli pooperačním kontrolám. „Jsme dost optimističtí, že to bude fungovat (...) dobře,“ dodal Montgomery.
Zvířecí orgán se musí geneticky upravit
Lékaři jako on začali v posledních letech testovat transplantace prasečích orgánů geneticky upravených tak, aby více odpovídaly těm lidským. Metoda je stále vysoce experimentální a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ji povoluje jen za výjimečných okolností. Looneyová se pro ni rozhodla poté, co osm let musela chodit na dialýzu a lékaři jí řekli, že by kvůli problému s extrémně aktivními protilátkami pravděpodobně nikdy nedostala lidskou ledvinu.
Pokud by se takzvané xenotransplantace staly rozšířeným postupem, mohly by být alternativou pro statisíce lidí čekajících na orgány od dárců. Jen v USA na ně čeká více než sto tisíc pacientů a tisíce každoročně umírají, než na ně přijde řada. Zvířecí orgány mají také potenciál nahradit dialýzu, tedy umělé čištění krve, bez kterého se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí.
