Americké krávy se nakazily ptačí chřipkou. Virus pronikl i do mléka

Tento konkrétní kmen ptačí chřipky je spojený s epidemiemi u divokých i komerčně chovaných ptáků – u těch nákaza vede k nutnosti likvidovat celé chovy. Virus podle nových informací u dobytka vede k nižší chuti k jídlu a menší dojivosti.

„V této fázi neexistují žádné obavy o bezpečnost komerčních dodávek mléka ani o to, že by tato okolnost představovala riziko pro zdraví spotřebitelů,“ napsalo ministerstvo zemědělství USA v prohlášení.

Podle úřadu jsou komerční dodávky mléka stále bezpečné a riziko pro lidi doposud nízké. Mlékárny musí do potravinového řetězce posílat pouze mléko od zdravých zvířat, mléko od infikovaných nebo nemocných zvířat ne. Hlavně ale proces pasterizace také ničí viry a další bakterie – a bez ní se mléčné výrobky nesmí v mezinárodním obchodu prodávat.

Vědci už provedli detailní analýzu viru, jehož vzorky odebrali od krav. Zajímalo je, jestli se nějak výrazně nezměnil – tedy jestli se více nepřizpůsobuje savcům. To by představovalo větší hrozbu, protože by pak mohl ohrozit více druhů (nejen hospodářských) zvířat a také by mu to umožnilo snadněji nakazit člověka.

Testy ale neodhalily žádné změny viru, které by naznačovaly, že by se mohl snadněji šířit na lidi.

Více nakažených ptáků zvyšuje riziko pro savce

První náznak, že se s dobytkem děje něco neobvyklého, se objevil na začátku března. Tehdy zaznamenali v Texasu několik neobvyklých onemocnění krav, při nichž se nedařilo najít žádnou obvyklou příčinu. Protože na jaře je častější i migrace ptáků a v tomto státě se našla spousta ptactva uhynulého na výše uvedený virus, otestovali zvěrolékaři dobytek i na něj. A virus u něj opravdu našli.

Ptačí chřipkou se už nakazilo více druhů savců, hlavně ty, které žijí ve velkých komunitách – například jihoameričtí rypouši sloní. Vloni ale byly v Polsku prokázány i nákazy koček, přičemž úmrtnost u nich je přibližně padesátiprocentní.

Podle vědců by měla pasterizace fungovat jako velmi silná obranná hráz, ale problémem by mohla být konzumace mléka, které není ošetřené touto metodou, a také syrového hovězího masa. Před tím ale vědci varují už dlouho – oboje je rizikové z více důvodů. Vědci z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) považují syrové mléko za jednu z nejrizikovějších potravin, které lze konzumovat. 

Epidemiolog Gregory Gray z University of Texas Medical Branch řekl časopisu Science, že nové nálezy u krav ve více státech jsou „znepokojující“. Dodal, že to může znamenat, že se virus už šíří přímo mezi dobytkem, a ne pouze nákazou od ptáků a zmutoval způsobem, který by mu mohl usnadnit šíření mezi lidmi. Národní laboratoře veterinárních služeb ale kontrovaly, že předběžné studie na postižených kravách neukazují, že by se virus změnil.

Nemoc, která vyvolává u vědců obavy

Ptačí chřipka se šíří podobně jako jiné respirační nemoci kapénkami, ale také ptačími výkaly. Podle Wildlife Conservation Society jí v šíření výrazně pomáhají změny v harmonogramu ptačí migrace způsobené změnou klimatu a opakovaná cirkulace u domácí drůbeže. Virus se objevil také v chovech norků ve Francii a Španělsku. Americké ministerstvo zemědělství zároveň zakázalo v říjnu 2023 dovoz drůbeže z Francie. Vědci potvrdili, že virus přeskočil na volně žijící savce v květnu 2022.

Podle USDA a texaských úředníků se krávy pravděpodobně nakazily virem od infikovaných, volně žijících ptáků. Zdá se, že nakažený dobytek se během sedmi až deseti dnů sám zotaví, což je velmi odlišné od toho, jak tato nemoc postihuje drůbež – u ní je smrtnost téměř stoprocentní.

Světová zdravotnická organizace vyzvala už vloni v létě instituce zodpovědné za veřejné zdraví, aby se připravily na možné rozšíření nákazy na člověka v budoucnu. Vědci se původně domnívali, že savci se mohou virem nakazit pouze při kontaktu s nakaženými ptáky. I když jsou případy nakažení a vážného onemocnění člověka ptačí chřipkou vzácné, čím více se bude virus šířit mezi savci, tím snadněji se bude vyvíjet.