Americké vozítko Curiosity hledá život na Marsu už deset let. Zatím marně

Americké robotické vozítko Curiosity před deseti lety, 6. srpna 2012, přistálo v Galeově kráteru poblíž rovníku Marsu a na planetě od té doby zkoumá povrch a hledá stopy po současném nebo minulém mikrobiálním životě. Během své mise učinil rover několik důležitých objevů. Vědci například na základě rozborů získaných údajů došli k závěru, že existují přímé důkazy o dávné existenci jezer, v nichž mohl být mikrobiální život.

Tunové vozítko je poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238. Šestikolová sonda za 2,5 miliardy dolarů (asi 60 miliard korun) je vybavena dvěma větrnými senzory.

Nahrávám video

Curiosity je sice ovládáno ze Země, ale přesto má určitou volnost v navigaci. „Vozítko je schopno vybrat si vlastní cestu,“ uvedl Jeff Biesiadecki, který je jedním z řidičů sondy.

Curiosity je s délkou 2,7 metru a hmotností 900 kilogramů veliké jako menší osobní automobil. Je v něm zabudováno deset vědeckých přístrojů včetně dvou, které mohou chemicky analyzovat rozdrcenou horninu.

Nahrávám video

Po sedmi týdnech expedice našlo vozítko na povrchu Marsu oblázky. Vědci je považují za důkaz, že na planetě kdysi mohla být tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života. V té době se pohybovalo v oblasti Glenelg vzdálené jen několik stovek metrů od přistání, protože zpočátku popojíždělo v terénu jen velmi opatrně a pomalu.

Jeho hlavním cílem je prozkoumání Galeova kráteru. V této oblasti zaznamenalo vozítko zvýšené množství metanu. Odborníci vzápětí začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.

V červnu 2018 zase sonda nalezla pradávné stopy po organických látkách a zjistila sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou.

Záhady i tvrdá věda

Jeden z nejnovějších snímků povrchu Marsu, který zachytil rover letos na jaře, odhalil na planetě zvláštní útvar ve skalách. Otvor v kameni připomíná dokonale vytesaný vchod uprostřed marťanské krajiny. Úkaz okamžitě nadchl vesmírné nadšence i sci-fi fanoušky.

Fotografie, kterou zveřenila NASA, odhaluje část geologického útvaru známého jako Green-heugh Pediment. Zachytila jej kamera Mast na palubě Curiosity na začátku května.

Raketa s vozítkem odstartovala z mysu Canaveral 26. listopadu 2011. Odborníci očekávali, že bude fungovat nejméně jeden marťanský rok, což je 687 pozemských dní, tedy necelé dva pozemské roky. V prosinci 2012 byla mise Curiosity na Marsu prodloužena na neurčito. Kromě Curiosity bádají nyní na Marsu i další dvě robotická zařízení NASA –⁠ stacionární sonda InSight (od roku 2018) a robotické vozítko Perseverace a malý vrtulník Ingenuity (od roku 2020).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...