Americký robot má na Marsu pátrat po stopách dávného života

Robotické vozítko, které bude příští rok vysláno na Mars, nebude pouze pátrat po stopách života, ale poslouží také jako předvoj pro cestu člověka na povrch rudé planety. V pátek to uvedli vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), když svůj nový přístroj představovali médiím. Vozítko prozatímně označované jako Mars 2020 je podle agentury Reuters téměř hotové a jeho mise má podle aktuálních plánů začít v červenci.

Při délce tři metry a šířce 2,7 metru je velké přibližně jako osobní automobil. Stejně jako jeho předchůdce Curiosity, který na Marsu přistál v létě 2012, má šest kol, které mu umožní pohyb ve skalnatém terénu. Je opatřeno 23 kamerami, přístroji pro chemický rozbor látek, více než dvoumetrovým kloubovým ramenem či dvěma „ušima“ pro snímání marsovských větrů. Pohánět jej bude miniaturní jaderný reaktor.

Vozítko pro misi Mars 2020
Zdroj: www.nasa.gov

„Byl navržen pro hledání známek života, tudíž je vybaven velkým množstvím různých nástrojů, které nám pomohou pochopit geologický a chemický kontext na povrchu Marsu, a zároveň shromažďovat vzorky s cílem přepravit je jednoho dne zpět na Zemi,“ citovala agentura AFP jednoho z představitelů mise Mars 2020 Matta Wallace.

Bezejmenný

Co zatím novému průzkumnému robotovi chybí, je název. Ten bude vybrán zkraje příštího roku, uvádí Reuters. V únoru NASA odešle přístroj do Kennedyho vesmírného centra na Floridě, kde bude dokončena montáž. K Marsu by měl ze základny na mysu Canaveral odletět v červenci, přistání na rudé planetě je plánováno na únor 2021.

Experti očekávají, že jméno nějakým způsobem naváže na starší americké roboty Opportunity a Curiosity.

Cíl: Jezero

Cílem mise je prozkoumat asi 250 metrů hluboký kráter Jezero, který byl podle stávajících hypotéz kdysi plný vody. Experti se domnívají, že na místě je velké množství nedotčených sedimentů starých miliardy let, které by mohly ukrývat pozůstatky dávného života. „Pátráme po pradávném mikrobiálním životě, z doby před miliardami let, kdy se planeta Mars mnohem více podobala Zemi,“ uvedl Wallace.

  • Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.

Přivézt na Zemi vzorky marsovských sedimentů se dosud lidstvu nepodařilo. Wallace naznačil, že takový scénář by mohl být skutečností kolem roku 2030. Také míní, že výsledky mise Mars 2020 budou klíčové pro případnou výpravu lidí na rudou planetu.

„Vnímáme to jako předvoj lidské mise na Mars,“ řekl Wallace. Připravované robotické vozítko totiž bude testovat také vybavení pro výrobu kyslíku z oxidu uhličitého, který je na Marsu všudypřítomný. Získaný kyslík by členové eventuální výpravy potřebovali nejen k přežití, ale také na produkci paliva pro zpáteční cestu.

NASA se aktuálně snaží na povrch Marsu dopravit již své páté průzkumné vozítko. V pořadí čtvrté Curiosity po více než sedmi letech na planetě stále brázdí plošinu ležící jihovýchodně od kráteru Jezero. Nejnovější model má výzkum provádět nejméně dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...