Američtí vědci otestovali klimatické inženýrství. Sněžným dělem „ostřelovali“ mraky

Tým vědců z Washingtonské univerzity poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře. O pokroku ve výzkumu napsal deník The New York Times (NYT).

První venkovní pokus uspořádali výzkumníci v úterý na vyřazené letadlové lodi kotvící v zálivu u města San Francisco. Na palubu umístili zařízení připomínající sněžné dělo, které po spuštění posílalo do vzdálenosti desítek metrů jemnou mlhu napodobující slané mořské aerosoly.

Tým vedený fyzikem Robertem Woodem, který se specializuje na meteorologické procesy, se snaží zjistit, zda jejich zařízení dokáže mimo laboratoř dostatečně stabilně rozprašovat částečky soli o potřebné velikosti. Bude-li tato fáze úspěšná, dalším krokem bude vyzkoušení takového systému v oblacích nad oceánem – samozřejmě v malém měřítku. Jde zatím pouze o testování této technologie, reálně se nikde nepoužívá. Stát Tennessee tento měsíc zakázal jakékoliv vypouštění chemikálií do ovzduší za tímto účelem – přestože kromě testů v miniaturních rozměrech se to v praxi neprovádí.

Lokální ochlazení

Od rozprašování aerosolů do mraků si experti slibují, že by to mohlo posílit odrážení slunečního světla a dočasně tak snížit teplotu v dané oblasti. Výzkum reaguje na sílící obavy z člověkem způsobovaného oteplování klimatu, které pravděpodobně přesáhne hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Očekává se, že klimatické změny budou provázet mimo jiné stále intenzivnější vlny veder.

„Každý rok, kdy zažíváme nové rekordy klimatických změn a rekordní teploty, vlny veder, tlačí to náš obor do zkoumání dalších alternativ,“ řekl o snaze „rozjasnit“ mraky Wood. „A to o do takových, které kdysi mohly být relativně extrémní,“ dodal.

Vědci po celém světě pracují na různých metodách navržených s cílem tlumit dopady klimatických změn. Souhrnně se označují jako „klimatické inženýrství“. Tou zřejmě nejznámější technikou je takzvané zachytávání oxidu uhličitého. Rozvoj metody by mohl v budoucnu snižovat koncentraci skleníkového plynu v atmosféře. Vše je ale energeticky i technologicky dost náročné, ani ukládání plynu pod zem zatím nevypadá úplně spolehlivě.

„Ve srovnání s jinými možnostmi (...) by rozjasňování mořských oblaků bylo lokalizované a využívalo by poměrně neškodné slané mořské aerosoly,“ napsaly NYT. Přesto se tento přístup v řadách odborné veřejnosti setkává často s kritikou. Například expert organizace Greenpeace David Santillo namítá, že kdyby se metoda odrážení slunečního záření významně rozšířila, následky by bylo obtížné nejen předpovídat, ale také měřit.

Karen Orensteinová, která vede program „klimatické spravedlnosti“ při neziskové organizaci Friends of the Earth, zase označila experimentování s aerosoly za nebezpečné rozptýlení. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s klimatickou změnou, je podle ní rychlý odklon od spalování fosilních paliv.

V tomto bodě se s ní shodují i výzkumníci z projektu úpravy mraků. „Doufám, a myslím si, že všichni moji kolegové doufají, že tyhle věci nikdy nepoužijeme, že nikdy nebudeme muset,“ podotkla členka týmu z Washingtonské univerzity Sarah Dohertyová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...