Archeologické překvapení: Slavní „milenci z Modeny“ byli muži

Romantičtější příběh archeologie nezná: Dva lidé, kteří leží společně v jednom hrobě, se drží něžně za ruce. Pohřbeni byli před šestnácti sty lety v italské Modeně, vědci je našli roku 2009, dvojice se stala okamžitě slavnou a přezdívalo se jí Romeo a Julie z Modeny. Nový průzkum ale prokázal, že Romeo i Julie byli muži.

Při objevení byla dvojice nebožtíků ve velmi špatném stavu, takže se z nich nedalo odvodit pohlaví zesnulých. Vědci usoudili, že se jedná o hrob muže a ženy z pátého století – a že jejich gesto naznačuje symboliku jejich věčné lásky.

Roku 2018 archeologové slavené kosterní pozůstatky ze severní Itálie prozkoumali znovu a tentokrát k tomu použili metodu hmotnostní spektrometrie, která dokáže odhalit chemické složení hmoty. V modenském případě pak svedla odlišit chromozomy X (mají ho muži i ženy) a Y (mají ho jen muži) – a spolu s tím přinést i nečekané sdělení.

Výzkumníci z Boloňské univerzity ve vědeckém časopise Scientific Reports popsali, že obě těla byla na základě této analýzy bezpochyby mužského pohlaví.

Otázky bez odpovědí

Objev ovšem přináší více otázek než odpovědí. Autoři výzkumu varují před zjednodušeným prohozením znamének – tedy, že příběh zůstává stejný, ale milenci byli dva biologičtí muži. I to se podle nich nedá vyloučit, ale je to jen jedna z mnoha možností, a zřejmě ta nejméně pravděpodobná.

„V současné době neznáme žádný jiný pohřeb tohoto typu,“ uvedl hlavní autor studie Federico Lugli. „V minulosti jsme už narazili na několik hrobů, kde se dva jedinci drželi po smrti za ruce – ale ve všech případech se jednalo o muže a ženu.“ Jaké bylo spojení mezi modenskou dvojicí, tedy není jasné. „Zůstává to momentálně záhadou,“ dodal vědec.

Kosterní pozůstatky „milenců“, kteří se drží za ruce, pocházejí z celého světa. Slavná dvojice „milenců z Valdara“ pochází z Itálie z doby kolem roku 4000 před naším letopočtem. Z podobné doby jsou i kosti dvacetiletých milenců z Řecka, v sibiřské vesnici Starij Tartas jich bylo objeveno dokonce několik, pocházejí z doby před asi čtyřmi tisíci lety. Další podobné objevy zná věda z Turecka nebo Rumunska – vždy se ale jednalo o muže a ženu.

Význam objevu

Podle profesora Lugliho je modenský nález výjimečný. „V literatuře nejsou žádné případy dvou mužů pohřbených vedle sebe držících se za ruce: rozhodně to tehdy nebyla běžná praktika. Myslíme si, že tento případ symbolizuje zvláštní vztah mezi dvěma jedinci, ale nevíme jaký,“ přiznává vědec.

Lugli nepovažuje za pravděpodobné, že by se jednalo o vztah romantický. Křesťanská společnost v té době totiž takové vztahy hlasitě odsuzovala a zavrhovala. Expert se domnívá, že se jednalo spíše o „dobrovolné vyjádření vztahu mezi dvěma jednotlivci, kteří mohli být sourozenci, bratranci nebo dokonce vojáci, kteří společně zemřeli v boji.“

Interpretace ale podle něj není ani zdaleka tak důležitá, jako úspěšné použití hmotnostní spektrometrie pro analýzu koster. Věří, že by se dala používat pro mnoho dalších výzkumů; archeologie totiž doposud jen velmi špatně určovala pohlaví u fragmentů starých kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...