Archeologové našli nejstarší dřevěnou stavbu. Vznikla statisíce let předtím, než se na Zemi objevil Homo sapiens

Archeologové, kteří zkoumali nařezané klády a další dřevěné nástroje na nalezišti poblíž vodopádů Kalambo v Zambii, zjistili, že toto osídlení je mnohem starší, než dříve předpokládali. Artefakty podle nich pocházejí z doby před téměř půl milionem let – to znamená, že je nemohl vytvořit náš druh Homo sapiens. Vědci to popsali v odborném časopise Nature.

Inteligentní bytosti musely toto místo obývat velmi dlouho. Některé nástroje jsou staré méně než 400 tisíc let, ale nejstarší část naleziště pochází z doby před 476 tisíci lety. Těmi nejstaršími věcmi, které tam vědci našli, jsou čtyři dřevěné nástroje: vroubkovaná větev, uříznutá kláda, kopací klacek a klín. 

„Zapomeňte na nálepku doba kamenná, podívejte se, co tito lidé dělali: vyráběli nové a velké věci ze dřeva,“ uvedl archeolog Larry Barham, který výzkum vedl. „Využívali svou inteligenci, představivost a dovednosti, aby vytvořili něco, co nikdy předtím neviděli, něco, co nikdy předtím neexistovalo.“

Kdo zpracovával dřevo

Důležité podle autorů výzkumu je, že tvůrci dřevěných artefaktů nemohli být lidé. Nejstarší známé důkazy o existenci Homo sapiens totiž pocházejí z doby před asi 300 tisíci lety. A u vodopádů Kalambo se ze dřeva tvořilo o 100 až 200 tisíc let dříve.

  • Hominidé jsou skupina shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále je do tohoto taxonu zahrnováno i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.

Vědci toto naleziště znají už více než půlstoletí. Celou dobu pracovali s tím, že jde o dílo člověka, ale teď pomocí modernějších technik odhalili jejich stáří. Takzvaná luminiscenční analýza usazenin obsahujících dřevo odhalila, že tvůrcem byl nejspíš Homo heidelbergensis. V době, z níž materiál pochází, totiž v této oblasti žil právě tento druh hominida.

Rekonstrukce podoby člověka heidelberského
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři výzkumu měli výjimečné štěstí, protože normálně dřevo tak dlouho nevydrží – tentokrát se ale zachovalo díky tomu, že bylo ponořené ve vodě. Právě to je také hlavním důvodem, proč důkazy o dřevěných stavbách z dávnější minulosti zcela chybí: nejstarší známý upravený dřevěný objekt pochází z lokality v Jižní Africe, je starý sto až dvě stě tisíc let. Tím druhým byla neschopnost pomocí klasických datovacích technik objevy správně zařadit. 

Co stálo u vodopádů Kalambo

Analyzované předměty jsou jen drobným náznakem toho, co na tomto místě vlastně mohli pravěcí Afričané postavit. Archeologové se o takovou rekonstrukci přesto pokusili, vycházeli nejen z vlastností dřeva, ale také z povahy krajiny, toho, co se o Homo heidelbergensis ví, a také z poznatků o tehdejším klimatu.

Vodopád Kalambo
Zdroj: UoL

Předpokládají, že do sebe zapadající klády mohly tvořit základy stavby, chodník nebo vyvýšenou plošinu v oblasti, která byla pravidelně zalévána vodou. Právě ochrana před vodou byla podle nich tím, co mělo pro obyvatele Kalamba největší význam. „Ať už byl účel takové stavby jakýkoli, zdá se, že hominidi z okolí vodopádu Kalambo ve vlhkém prostředí zásadním způsobem změnili svůj obývaný prostor,“ doplňuje spoluautorka studie Annemieke Milksová. A tato úvaha má další dalekosáhlé důsledky.

Pokud stavitelé do svého díla investovali tolik času, energie, materiálů a v neposlední řadě i invence, naznačuje to, že toto místo obývali dlouhodobě, a nemohlo se tedy jednat o kočovníky. Když vytvořili tak trvanlivé stavby, je zřejmé, že to pro ně muselo mít značný význam. 

Tvůrci dřevostaveb?

Hlavní podezřelý z autorství, člověk heidelberský, žil v době asi mezi 600 až 250 tisíci roky. V Evropě to byli zřejmě předchůdci neandertálců, v Africe se vydali odlišnou evoluční cestou. Jednalo se o vysoké a mohutné hominidy, kteří mohli měřit i více než dva metry a měli už také značně velký mozek.

Lebka člověka heidelberského
Zdroj: Wikimedia Commons

Není jasné, jestli šlo o přímé předchůdce moderních lidí, mezi vědci v tom nepanuje shoda, respektive chybí pro i proti silné důkazy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 9 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 11 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.