Archeologové našli nejstarší známou oběť moru. Muž zemřel po kousnutí krysy před 5300 lety

Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Muž byl pohřbený spolu s třemi dalšími lidmi v neolitickém pohřebišti. Vědci čtveřici odebrali z kostí a zubů vzorky DNA, které prozkoumali, aby zjistili, jestli obsahují viry nebo bakterie. V těle jednoho z lovců a sběračů objevili starodávný kmen moru, jenž způsobila bakterie Yersinia pestis.

„Velmi pravděpodobně ho kousl hlodavec, infikoval se primárně (bakterií) Yersinia pestis a zemřel o pár dní, možná o týden později na septický šok,“ domnívá se Krause-Kyora.

Výzkumníci se podle BBC News domnívají, že starodávný kmen moru se objevil před zhruba sedmi tisíci lety, kdy se ve střední Evropě začalo se zemědělstvím. Předpokládají, že se lidé mohli tu a tam nakazit od zvířat, aniž by vypukly velké epidemie moru. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu Cell Reports.

Jsou zajímavé v tom, že ukazují, jak bylo první šíření moru mezi lidmi spojené se začátky zemědělství – lidé se kvůli přechodu k zemědělskému způsobu života začali mnohem více setkávat s hlodavci, kteří se u lidských sídel koncentrovali kvůli obilí.

Mor se naučil, jak se šířit mezi lidmi

Časem se ovšem vyvinula forma nemoci známá jako dýmějový mor. Ve 14. století se Evropou, Afrikou a Asií prohnala epidemie této choroby známá jako černá smrt, která zahubila desítky milionů obyvatel. Později se onemocnění ve vlnách vracelo, zabilo přitom miliony lidí.

Dýmějový mor se obvykle přenáší štípnutím blech, které se infikovaly na nakažených hlodavcích. Projevuje se boulemi v oblasti lymfatických uzlin a je to vysoce infekční onemocnění, které se vyskytuje i v dnešní době. Moderními antibiotiky se dá léčit, zdravotníci je však musejí nasadit rychle.

Myšlenka, že nejranější kmeny moru byly příliš pomalé na to, aby se šířily, podle BBC vyvolává mimo jiné pochyby o tom, že nemoc vyhubila velké množství lidí na západě Evropy na konci mladší doby kamenné. Někteří vědci se ale domnívají, že nová studie možnost šíření moru v tehdejší Evropě nezpochybňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...