Archeologové našli římské vojenské sandály. Měly špunty jako kopačky

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.

Římské legie dobyly většinu tehdy známého světa zejména díky tomu, jak rychle dokázaly překonávat vzdálenosti. Bitvy a války vyhrávaly díky tomu, že měly na jednom místě víc vojáků než nepřítel. A k tomu potřebovaly nejen dokonalé cesty, jež tvořily páteř impéria, ale také boty pro vojáky – v této metafoře totiž představují nohy, na nichž tato starověká říše stála.

Bavorští archeologové teď zbytky římských vojenských sandálů objevili. Jsou staré asi dva tisíce let, našly se v Horním Bavorsku u obce Oberstimm a na první pohled nález nijak nepřipomínal obuv. Teprve analýza pomocí rentgenu odhalila povahu nálezu: ve skutečnosti se jedná o pozoruhodně dobře zachovalé sandály římského vojáka, jimž se říkalo caligae. Byly tak dobře zachované, že se v nich našly nejen hřeby připomínající špunty na kopačkách moderních fotbalistů, jež se z těchto sandálů najdou nejčastěji, ale dokonce i významná část podrážky.

Nahrávám video
Zdroj: Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege

„Takové caligae nosili v době Římské říše především římští vojáci,“ uvedla Amira Adailehová, která pracuje jako konzultantka Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Nález podle ní ukazuje, kolik z životního stylu a oblečení, které s sebou Římané do Bavorska přinesli, převzali i místní obyvatelé. Mezi další nálezy na lokalitě patřila římská keramika, potravinový odpad a spousta nástrojů.

Boty podle archeologů patřily dospělé osobě. Výše popsané hřeby měly podobnou úlohu jako u moderní sportovní obuvi: dodávaly botě stabilitu a pevnou oporu při chůzi po nerovném terénu.

Římské sandály v podobě po nálezu
Zdroj: Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege

Císařovy nové boty

Některým čtenářům může znít výraz „caligae“ povědomě. Právě podle tohoto slova totiž vznikla přezdívka pro známého římského císaře Gaia Caesara Augusta Germanica, lépe známého jako Caligula. Ten ještě jako malý chlapec doprovázel svého otce, úspěšného vojevůdce Germanica, na jeho výpravách do Germanie. Rád nosil na nohách kopie takových vojenských bot – jeho přezdívka tedy znamená v překladu „Botička“ nebo „Sandálek“.

Rekonstruovaná podoba římských sandálů
Zdroj: WIkimedia Commons/ Legio XV from Pram Austria

Císařem se stal na jaře roku 37, po smrti svého příbuzného, císaře Tiberia – hlavně díky popularitě jeho otce Germanica. Krátce poté, co se chopil moci, prodělal vážnou nemoc, možná to byla encefalitida. Ta zřejmě změnila jeho chování, takže začal mít násilnické tendence a projevoval čím dál větší sklony k „orientálnímu stylu vlády“, dokonce zřejmě uvažoval o přesunu hlavního města říše do Alexandrie. Podle historika Suetonia se proslavil i tím, že měl svému koni Incitatovi postavit stáj z mramoru a dokonce z něj měl chtít udělat konzula.

Zemřel 24. ledna roku 41 poté, co se proti němu spikla jeho vlastní pretoriánská garda. Caligula tak zemřel jen několik desítek let předtím, než v Bavorsku někdo vyrobil výše popsaný sandál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...