Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.

Že město Sac Balam existovalo, je dobře dochované v celé řadě historických záznamů. Patřilo mayským obyvatelům ze skupiny Lakandon Ch’ol, kteří ho založili roku 1586 poté, co Španělé vyplenili jejich dosavadní sídlo, ostrovní město Lakam Tun.

Ukryté vydrželo unikat pozornosti evropských konkvistadorů déle než sto let, než ho kolonizátoři našli a roku 1695 dobyli. A protože s sebou přinesli i infekční nemoci, trvalo pak jen několik desítek let, než se jeho populace zmenšila natolik, že ho Španělé násilně přesídlili. Poté Sac Balam zmizel z map, vzpomínek, a když ho pohltila džungle, i z povrchu.

Legendární sídlo se rozhodlo hledat již několik expedic, naposledy se roku 2019 vydal tým archeologů do dnešní rezervace Montes Azules v mexickém státě Chiapas. Přestože použili spoustu moderních technologií a na pátrání nasadili mnoho lidí, selhali a město nenašli.

V pátek 1. května ale uspořádala Společnosti pro americkou archeologii (SAA) tiskové setkání, na kterém oznámila, že město její experti našli. Yuko Shiratoriová, která se na výzkumu podílela, uvedla, že odhalili vysokou koncentraci staveb na místě známém jako Sol y Paraíso (Slunce a Ráj) u jezera Miramar, takže předpokládají, že právě zde ztracené město mohlo být.

„Neřekla bych, že Sac Balam byl před Španěly záměrně skrýván,“ uvedla v rozhovoru pro Vědeckou redakci ČT24. „Nacházel se na otevřené savaně a i jiné mayské kmeny, které byly v konfliktu se skupinou Lakandon Ch’ol, věděly, kde se nachází. Existuje ale dokument, který dokazuje, že ostatní Mayové Španělům při hledání nepomáhali. Místo zůstávalo skryté až do současnosti, protože celá oblast byla dlouhou dobu pod vládní ochranou. Jako archeologové, kteří se zaměřují na toto období kontaktů, máme k dispozici písemné dokumenty, užitečné pro ověření skutečnosti.“

Sol y Paraíso vzniklo na počátku jednadvacátého století jako tábor pro lidi, kteří v rezervaci nelegálně pásli dobytek. Mezi místními se šířily zvěsti, že tam našli zlato. Dnes je tábor opuštěný, ale vyprávění o zlatě se dostala k archeologům z mexického Národního institutu antropologie a historie. A protože se souřadnice blížily těm, kde mohl ležet Sac Balam, rozhodli se na toto místo podívat osobně a zblízka. Vědci využili pro odhad polohy města záznamy španělských mnichů, kteří popisovali, jak do něj putovali „čtyři dny na oslu“.

Podle historických záznamů se Sac Balam skládal z více než stovky malých domů, které obklopovaly tři velké budovy. Tým archeologů se na místo dostal poprvé roku 2023, tehdy tam našli spoustu malých mohyl. Předpokládali, že by se mohlo jednat o zbytky těchto staveb, které pozdější lidé rozebrali, ale to jako důkaz nestačilo. Později se ale povedlo najít také zbytky keramiky, která odpovídala stylu vyráběnému Mayi v pozdním předkoloniálním a raném koloniálním období. A odhalili navíc i dva přírodní prameny, které odpovídaly španělským popisům oblasti kolem města.

Vloni pak vědci pokračovali ve výzkumu a nacházeli další náznaky, že jsou na správné stopě. Tehdy začali velmi opatrně naznačovat, že by to opravdu mohlo být město Bílý jaguár. A tak vloni přešli na pokusné výkopy, udělali jich celkem jedenáct. V nich našli mnoho důkazů – další zlomky keramiky, figurku opice z doby, kdy mělo být město na vrcholu moci – ale především masivní kamennou zeď dlouhou šestnáct metrů. I ona odpovídala španělskému popisu města. A právě ona byla posledním z mnoha argumentů, které přiměly archeology k veřejnému oznámení úspěchu.

„Upřímně řečeno, nejsem si pořád stoprocentně jistá, že se jedná o lokalitu Sac Balam. Ale ta šestnáct metrů dlouhá základová zeď je docela přesvědčivá. Mohlo by se ale jednat i o jinou osadu Lakandon Ch’olů nebo o moderní squatterskou osadu,“ uvedla autorka objevu.

Hradba nalezená v džungli zřejmě patří ztracenému městu
Zdroj: CINAH/Josuhé Lozada

„Španělské popisy lokality a cestovních tras jsou velmi podrobné. Prvních několik pokusů o průzkum v džungli podnikli Josuhé Lozada a Brent Woodfill. Podle Lozady vychází prediktivní model GIS z jeho vlastních zkušeností z procházek po této oblasti v Chiapasu. Když tedy dorazili na místo, opírali se o jistotu, kterou jim poskytl model GIS.“

Další kolo vykopávek

Výzkum by měl pokračovat ještě letos v létě. Vědci chtějí zkoumat hlavně vloni objevenou zeď, ale pokusí se získat i vzorky místního popela a dřevěných uhlíků. V nich by se mohly skrývat důkazy o tom, že Španělé během své invaze Sac Balam vypálili. Poněkud odlišným směrem půjde pátrání po Španěly vybudovaném kostelíku, který by se zde také měl někde nacházet.

Pokud se potvrdí alespoň některá z těchto stop, chtěli by vědci po letošní sezoně archeologických prací výsledky publikovat s nějakými oficiálními závěry.

„Případ Lakandon Ch’olů je jen jedním z mnoha případů skupin, které po španělské invazi vymřely. Zajímá mě vztah mezi Mayi, kterým se během dobývání podařilo přežít. Můj výzkum v Guatemale se zaměřuje na Itza, kteří byli poslední podmaněnou skupinou; Lakandon Ch’olové byli předposlední. Dokumenty zmiňují, že Itza a Lakandon byli ve vzájemném konfliktu. Archeologické odhalení přítomnosti Lakandon Ch’olů také potvrzuje pravdivost dokumentů a očekávám, že najdu důkazy o konfliktu mezi skupinami Itza a Lakandon Ch’ol,“ dodala pro ČT24 Shiratoriová.

O hledání Sac Balam vzniká dokument americké televizní stanice Discovery:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 7 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...