Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu

Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.

Před více než tisíci lety nosili naši prapředkové žijící na Velké Moravě velké, bohatě zdobené šperky – a my je nosíme u sebe také. Už ne fyzicky, ale symbolicky – typický tehdejší šperk nazývaný gombík je totiž na přední straně dvoukoruny.

Vědci tyto šperky ale stále zkoumají – ještě o nich nevědí všechno. Nový výzkum by měl zpracovat přes osm stovek těchto artefaktů, výsledkem bude nejen odborná studie, ale také jejich výstava pro veřejnost.

Dvoukoruna s obrázkem gombíku
Zdroj: Wikimedia Commons/Matel4473

„Každý šperk je zdokumentován rentgenem, poté vyfotografován, co nejšetrněji očištěn, prozkoumán optickým i elektronovým mikroskopem. Poté projde profesionální fotodokumentací založenou na principech fotogrammetrie. Při ní získáme přes 200 fotografií předmětu, z nichž je poté možné vytvořit 3D model. Nakonec je předmět znovu restaurován, konzervován a poté bezpečně uložen. Část výzkumu probíhá v Brně, další část pak na archeologické základně v Mikulčicích," uvedla koordinátorka projektu Šárka Krupičková.

Příběhy moravských šperků

Kromě detailního zkoumání odborníci doufají, že se jim podaří najít mezi šperky z velkomoravských hrobů v Mikulčicích a ve Starém Městě a Uherském Hradišti podobnosti nebo rozdíly, které by napověděly více o jejich původu. „Slibujeme si, že se nám podaří identifikovat práci různých dílen, a zjistíme tak, zda existoval jeden zdroj šperků, které se potom objevovaly v hrobech na různých místech, nebo zda jsou šperky různého původu,“ doplnil Luděk Galuška z Moravského zemského muzea, který je spoluřešitelem a garantem staroměstské části projektu.

Řadu poznatků slibuje zkoumání šperků elektronovým mikroskopem. Archeolog pomocí optického mikroskopu najde místa, která je třeba na elektronovém mikroskopu analyzovat. Podle jeho zadání materiálový analytik Michal Plygawko podrobí vybraná místa zkoumání na elektronovém mikroskopu, s jehož pomocí dokáže například určit složení použitého materiálu nebo způsob zpracování některých detailů.

Jako součást projektu v Mikulčicích také vznikají přesné repliky šperků, na nichž pracuje zlatník Martin Fořt. Sloužit budou k dalšímu výzkumu. Projekt financuje ministerstvo kultury jako součást programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity, náklady jsou přes 23 milionů korun. Rozplánovaný je na pět let a pracuje na něm 12 odborníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...