Astronomové ukázali snímky 42 největších planetek hlavního pásu Sluneční soustavy

Nová studie přináší detailní snímky hned dvaačtyřiceti těles ze Sluneční soustavy a podle astronomů představuje důležitý pokrok ve výzkumu asteroidů. Záběr umožnily moderní pozemní teleskopy a slovy autorů „pomáhá ke zodpovězení základní otázky života, vesmíru a vůbec“.

„Zatím jsme dokázali detailně zobrazit jenom tři velké planetky hlavního pásu – Ceres, Vestu a Lutetii, které navštívily vesmírné mise Dawn a Rosetta NASA, respektive Evropské kosmické agentury,“ uvádí Pierre Vernazza, který nový výzkum vedl. Studie vyšla v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Právě to, jak málo planetek zatím astronomové detailně popsali, brání tomu, aby vědci lépe pochopili jejich klíčové vlastnosti. Chyběly jim například informace o tom, jak vypadá jejich třírozměrná podoba nebo jaká je jejich hustota.

  • Hlavní pás planetek je oblast Sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Nachází se zde značné množství planetek. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 2,39×1021 kg, přičemž zhruba třetinu tvoří Ceres.

Vernazza a jeho tým se proto roku 2017 rozhodli tuto mezeru zaplnit důkladným průzkumem hlavních těles v pásu asteroidů. Výzkum trval déle než tři roky.

Většina ze 42 objektů v jejich katalogu je větších než 100 kilometrů; konkrétně tým zobrazil téměř všechny asteroidy v pásu větším než 200 kilometrů – podařilo se mu to u 20 z 23 objektů.

Dvěma největšími objekty, které tým zkoumal, byly Ceres a Vesta, které mají v průměru asi 940 a 520 kilometrů. Naopak dvěma nejmenšími planetkami jsou Urania a Ausonia, každá o průměru jen asi devadesát kilometrů.

Rekonstrukcí tvarů objektů tým zjistil, že pozorované planetky se dělí většinou do dvou rodin. Některé jsou téměř dokonale kulovité, jako například Hygiea a Ceres, zatímco jiné mají méně pravidelný, „protáhlý“ tvar – nejbizarnější je mezi nimi planetka Kleopatra připomínající astronomům psí kost.

Mezi uhlím a diamantem

Kombinací tvarů planetek s informacemi o jejich hmotnostech tým zjistil, že se hustota těchto těles značně liší. Nejméně husté planetky Lamberta a Sylvia mají hustotu přibližně 1,3 gramu na centimetr krychlový, což odpovídá uhlí. Nejhustější jsou naopak Psyche a Kalliope, dosahují hustoty 3,9, respektive 4,4 gramu na centimetr krychlový, což je více než hustota diamantu.

42 planetek
Zdroj: ESA

Tyto výrazné rozdíly v hustotách jednotlivých asteroidů naznačují, že také jejich složení je významně odlišné, což astronomům přináší důležitou informaci o jejich původu. „Nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že tyto objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš z Univerzity Karlovy.

Konkrétně výsledky podporují teorii, že planety s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční osustavy za drahou Neptunu a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.

Zjistit tyto informace bylo možné díky mimořádné citlivosti přístroje SPHERE, který pracuje na dalekohledu ESO/VLT. Astronomové budou schopni detailně zobrazit ještě větší množství planetek pomocí připravovaného velkého dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) v Chile, který je v současnosti ve fázi výstavby a měl by zahájit vědeckou činnost ve druhé polovině tohoto desetiletí.

„Pozorování těles hlavního pásu pomocí ELT nám umožní zkoumat objekty s průměry kolem 35 až 80 kilometrů,“ dodává Pierre Varnazza. „A s přístrojem obdobným SPHERE připojeným k ELT bychom mohli zobrazovat srovnatelně velký vzorek těles dokonce ve vzdáleném Kuiperově pásu. Budeme schopni charakterizovat geologickou historii mnohem většího počtu malých těles Sluneční soustavy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 13 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 15 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.