Astronomové ukázali snímky 42 největších planetek hlavního pásu Sluneční soustavy

Nová studie přináší detailní snímky hned dvaačtyřiceti těles ze Sluneční soustavy a podle astronomů představuje důležitý pokrok ve výzkumu asteroidů. Záběr umožnily moderní pozemní teleskopy a slovy autorů „pomáhá ke zodpovězení základní otázky života, vesmíru a vůbec“.

„Zatím jsme dokázali detailně zobrazit jenom tři velké planetky hlavního pásu – Ceres, Vestu a Lutetii, které navštívily vesmírné mise Dawn a Rosetta NASA, respektive Evropské kosmické agentury,“ uvádí Pierre Vernazza, který nový výzkum vedl. Studie vyšla v odborném časopise Astronomy & Astrophysics.

Právě to, jak málo planetek zatím astronomové detailně popsali, brání tomu, aby vědci lépe pochopili jejich klíčové vlastnosti. Chyběly jim například informace o tom, jak vypadá jejich třírozměrná podoba nebo jaká je jejich hustota.

  • Hlavní pás planetek je oblast Sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Nachází se zde značné množství planetek. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 2,39×1021 kg, přičemž zhruba třetinu tvoří Ceres.

Vernazza a jeho tým se proto roku 2017 rozhodli tuto mezeru zaplnit důkladným průzkumem hlavních těles v pásu asteroidů. Výzkum trval déle než tři roky.

Většina ze 42 objektů v jejich katalogu je větších než 100 kilometrů; konkrétně tým zobrazil téměř všechny asteroidy v pásu větším než 200 kilometrů – podařilo se mu to u 20 z 23 objektů.

Dvěma největšími objekty, které tým zkoumal, byly Ceres a Vesta, které mají v průměru asi 940 a 520 kilometrů. Naopak dvěma nejmenšími planetkami jsou Urania a Ausonia, každá o průměru jen asi devadesát kilometrů.

Rekonstrukcí tvarů objektů tým zjistil, že pozorované planetky se dělí většinou do dvou rodin. Některé jsou téměř dokonale kulovité, jako například Hygiea a Ceres, zatímco jiné mají méně pravidelný, „protáhlý“ tvar – nejbizarnější je mezi nimi planetka Kleopatra připomínající astronomům psí kost.

Mezi uhlím a diamantem

Kombinací tvarů planetek s informacemi o jejich hmotnostech tým zjistil, že se hustota těchto těles značně liší. Nejméně husté planetky Lamberta a Sylvia mají hustotu přibližně 1,3 gramu na centimetr krychlový, což odpovídá uhlí. Nejhustější jsou naopak Psyche a Kalliope, dosahují hustoty 3,9, respektive 4,4 gramu na centimetr krychlový, což je více než hustota diamantu.

42 planetek
Zdroj: ESA

Tyto výrazné rozdíly v hustotách jednotlivých asteroidů naznačují, že také jejich složení je významně odlišné, což astronomům přináší důležitou informaci o jejich původu. „Nápadné rozdíly ve složení mohou být vysvětleny jedině tak, že tyto objekty pocházejí z odlišných částí Sluneční soustavy,“ vysvětluje jeden ze spoluautorů studie Josef Hanuš z Univerzity Karlovy.

Konkrétně výsledky podporují teorii, že planety s nejnižší hustotou vznikly ve vzdálených oblastech Sluneční osustavy za drahou Neptunu a postupně migrovaly až na své dnešní pozice.

Zjistit tyto informace bylo možné díky mimořádné citlivosti přístroje SPHERE, který pracuje na dalekohledu ESO/VLT. Astronomové budou schopni detailně zobrazit ještě větší množství planetek pomocí připravovaného velkého dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope) v Chile, který je v současnosti ve fázi výstavby a měl by zahájit vědeckou činnost ve druhé polovině tohoto desetiletí.

„Pozorování těles hlavního pásu pomocí ELT nám umožní zkoumat objekty s průměry kolem 35 až 80 kilometrů,“ dodává Pierre Varnazza. „A s přístrojem obdobným SPHERE připojeným k ELT bychom mohli zobrazovat srovnatelně velký vzorek těles dokonce ve vzdáleném Kuiperově pásu. Budeme schopni charakterizovat geologickou historii mnohem většího počtu malých těles Sluneční soustavy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...