Atmosférickými řekami teče víc vody než v Amazonce. Ananasový expres narušil i olympijské hry

Když se řekne řeka, většině lidí se asi vybaví klasický vodní tok typu Labe, Dunaje nebo Amazonky, v meteorologii má ale řeka ještě jeden význam. Jde totiž o označení dlouhého a poměrně úzkého pásu, ve kterém dochází k intenzivnímu přenosu vodní páry. Na délku takové pásy mohou mít až dva tisíce kolometrů, na šířku ale jen čtyři sta až sedm set kilometrů. Nejznámější je Ananasový expres, který vzniká v oblasti Havaje.

Takovéto pásy se vyskytují ve výšce jen několika málo kilometrů nad zemským povrchem, tedy ve spodní troposféře, což je nejspodnější část atmosféry sahající do výšky asi jedenácti kilometrů. Atmosférické řeky lze nejlépe sledovat na družicových snímcích citlivých na obsah vodní páry nebo srážkové vody ve vzduchu – při animaci se pak tyto pásy opravdu chovají jako jakési pomyslné řeky na nebi.

Atmosférické řeky „pramení“, tedy mají svůj zdroj, v tropických oblastech, které jsou na vlhkost mimořádně bohaté. Odtud směřují do vyšších zeměpisných šířek, přičemž postupně slábnou. Občas ale přinesou vlhkost a teplejší vzduch i do polárních oblastí, například Grónska. Ostatně jedna taková řeka se letos v létě postarala i o neobvyklou událost, první déšť v historii pozorování na nejvyšším vrcholu Grónska.

Některé atmosférické řeky jsou jen slabé, jiné ale nesou ohromné množství vlhkosti. Průměrná řeka obsahuje tolik vodní páry, které by – po zkondenzování ve vodu – odpovídalo více než tisícinásobku průměrného ročního průtoku Vltavy v Praze. Občas se ale vyskytnou atmosférické řeky, které mají až patnáctkrát víc vody – a to už je zhruba tolik vody, kolik teče ústím Amazonky do Atlantského oceánu. 

Nahrávám video

Expres z Havaje

Samozřejmě, že tohle množství vody okamžitě na zem nevypadne. Ale pokud je atmosférická řeka nucena stoupat, například na návětří hor, vodní pára kondenzuje a pak vypadávají až extrémní úhrny srážek. Výsledkem můžou být katastrofální ničivé povodně, v horských oblastech doprovázené sesuvy půdy. A v zimě může na horách spadnout až enormní množství sněhu.

Ve většině případů jsou ale atmosférické řeky spíš užitečné, zajišťují totiž potřebnou vláhu v oblastech, do kterých „tečou“, a tvoří důležitou součást planetárního koloběhu vody. Chování atmosférických řek se dá navíc předpovědět až týden dopředu s poměrně slušnou přesností, jejich sledování tak slouží i k případným předběžným varováním před rizikem povodní nebo sněhové kalamity.

Nejznámější atmosférickou řekou je poeticky pojmenovaný „Ananasový expres“ (pineapple express). Jde ale o neformální označení pro výraznou atmosférickou řeku, která vzniká v chladné části roku nad tropickým Pacifikem v oblasti Havajských ostrovů známých pěstováním ananasu, odkud přináší velké množství vodní páry na západní pobřeží Spojených států amerických či kanadské Britské Kolumbie.

V kombinaci s návětrným efektem Kordiller může způsobit silné srážky trvající řadu dní – v nižších polohách jsou dešťové, na horách sněhové. Mimochodem, právě ananasový expres poněkud překazil plány organizátorům zimních olympijských her ve Whistleru a Vancouveru v roce 2010. Odchýlil se k severu, a do oblasti tak sice proudil vlhký, ale současně teplý vzduch, takže většina srážek padala ve formě deště.

Tečou až do Česka

Ve střední Evropě sice atmosférické řeky mají jen okrajový význam, přesto část vlhkosti, kterou transportují do středního Atlantiku, následně „nasají“ tlakové níže, které pak doputují až k nám.

Studium atmosférických řek je v poslední dekádě v popředí pozornosti i kvůli změně klimatu, neboť kolísání jejich polohy a intenzity může mít dramatické dopady na oblasti, které zasahují. A protože s rostoucí teplotou roste obsah vodní páry ve vzduchu, lze očekávat, že vydatnost atmosférických řek poroste – a s nimi i potenciál ničivých povodní, které můžou přinášet.

Aktuální animace zachycuje několik atmosférických řek včetně jedné nad Atlantikem směřující nad Britské ostrovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...