Až 41 procent úmrtí kojenců je způsobeno genetikou. Spoustě se dá předcházet, říká výzkum

Spoustě úmrtí dětí do jednoho roku by se dalo snadno předcházet, tvrdí nový výzkum. Dokazuje, že téměř půlka smrtí je způsobena genetickými chorobami, jež se nedaří včas odhalit. A vědci přinášejí i řešení tohoto problému.

Podíl genetických onemocnění na úmrtí kojenců je vyšší, než se dosud předpokládalo. Když tým specialistů na dětskou medicínu prozkoumal přes stovku smrtí těch nejmenších dětí, zjistil, že nejčastějším průvodním jevem kojenecké úmrtnosti jsou genetické choroby, které souvisejí se 41 procenty úmrtí.

Výzkumníci současně zjistili, že u třiceti procent těchto genetických onemocnění byla k dispozici léčba, u níž se dá předpokládat, že by pomohla. Autoři tvrdí, že stačí lépe sledovat novorozence pomocí moderních diagnostických metod a výrazně by to mohlo snížit jejich úmrtnost během prvního roku života.

„Nejméně pět stovek genetických onemocnění má účinnou léčbu, která může zlepšit výsledky. Vypadá to, že nediagnostikovaná genetická onemocnění jsou častou příčinou úmrtí, ale lze jim předejít,“ popsal Stephen Kingsmore, který na výzkumu pracoval. „Široké využití genomického sekvenování v prvním roce života by mohlo mít mnohem větší dopad na kojeneckou úmrtnost, než se dosud uznávalo.“

Studii tým uskutečnil v Rady Children's Hospital v San Diegu, zahrnovala 546 kojenců (112 kojenců, kteří zemřeli, a 434 kojenců s akutním onemocněním, jež přežili), kteří podstoupili diagnostické sekvenování celého genomu v období od ledna 2015 do prosince 2020. Kojenci podstoupili sken buď před smrtí, nebo po ní.

Základní výsledky shrnuli autoři do několika bodů:

  • Nejčastější identifikovatelnou příčinou kojenecké úmrtnosti bylo genetické onemocnění s jednou příčinou – u 46 kojenců (41 procent) bylo identifikováno 47 genetických onemocnění.
  • U 39 (83 procent) z těchto onemocnění byla již dříve zaznamenána souvislost s dětskou úmrtností.
  • Ve 28 úmrtních listech (62 procent) 45 ze 46 kojenců nebyla ale přitom žádná genetická příčina smrti rozpoznána.
  • U čtrnácti (třicet procent) genetických onemocnění byla k dispozici léčba, která může zlepšit výsledky.
  • U pěti ze sedmi kojenců, u nichž byla genetická onemocnění identifikována až posmrtně, bylo možné úmrtí zabránit, pokud by byl proveden rychlý diagnostický sken celého genomu v době výskytu příznaků nebo přijetí na jednotku intenzivní péče.

Skenování genomu

„Předchozí studie kojenecké úmrtnosti byly většinou retrospektivní, tedy založené jen na procházení  elektronických zdravotních záznamů a úmrtních listů, ale bez informací o genomu. To zjevně vede k nedostatečné diagnostice genetických onemocnění. Předchozí studie totiž ukazují, že nejméně třicet procent úmrtních listů obsahuje nepřesnosti,“ upozornila Christina Chambersová, která studii spoluvedla. „Zavedením širokého využití sekvenování genomu u novorozenců bychom mohli podstatně snížit kojeneckou úmrtnost.“

Za tímto účelem zavedl institut, kde Chambersová pracuje, v červnu 2022 nový program, jehož cílem je vymyslet levný a účinný diagnostický nástroj, který by mohl pomocí rychlého sekvenování celého genomu vyšetřit novorozence na přibližně pět stovek genetických onemocnění, u nichž jsou známy možnosti léčby.

Systém dostal jméno BeginNGS a je schopný odhalit tyto stovky genetických onemocnění ještě před začátkem příznaků. Proti současným metodám je zásadní pokrok, protože ty se zatím zaměřovaly především na děti, které jsou již kriticky nemocné. Autoři diagnostiky se pokoušejí nyní test vylepšit tak, aby byl škálovatelný, tedy použitelný na rozsáhlejším množství dětí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 18 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...