Beton a hormon. Dva čeští vědci dostali stovky milionů na výzkum

Evropská výzkumná agentura (ERC) ocenila 57 vědeckých týmů a rozdělila jim granty v celkové hodnotě 571 milionů eur, v přepočtu 14,4 miliardy korun. Mezi výzkumníky, kteří společně se zahraničními kolegy granty získali, jsou i dva Češi – Miroslav Vořechovský z Vysokého učení technického v Brně a Ondřej Novák z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky.

„Granty podporují spolupráci mezi vynikajícími výzkumníky a umožní jim propojit jejich odborné znalosti a zdroje, aby posunuli hranice vědeckého objevování,“ uvedla ERC. Granty jsou součástí výzkumného programu Horizon Europe.

Český výzkum chce pochopit, jak řídit růst rostlin

Projekt STARMORPH Ondřeje Nováka byl podpořen 10 miliony eur – v přepočtu je to 250 milionů korun. Je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin. Vědci v něm využívají modelovou rostlinu huseníček a zaměřují se na studium vývoje takzvaného apikálního háčku, který hraje klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po jejím vyklíčení ze semene.

Apikální háček je zakřivená část stonku blízko jeho vrcholu, pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Háček se vytvoří díky tomu, že na vnitřní straně vznikajícího stonku je potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře.

„Tato vlastnost činí z apikálního háčku jedinečný model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Studium této tematiky je velmi důležité, protože pokud pochopíme, jak regulovat růst rostlin, mohli bychom tento proces cíleně přeprogramovat,“ vysvětluje Ondřej Novák.

Hlavní roli v růstu, kdy různé části orgánů rostlin rostou různou rychlostí, hraje hormon auxin, na který bude upřena pozornost vědců. V závislosti na koncentraci auxinu a jeho lokalizaci v rostlinném pletivu lze zpomalit, nebo naopak urychlit prodlužování buněk, zastavit, nebo podpořit buněčné dělení, přimět buňky ke specializaci, nebo je nechat navrátit se do nediferencovaného stavu.

Za ekologičtějším betonem

Stejnou částku získal mezinárodní tým, který chce pomoci k tomu, aby se z betonu stal lepší stavební materiál. Ten je dnes nejpoužívanějším umělým materiálem na světě, který tvoří páteř dopravní a energetické infrastruktury a nemá žádnou vhodnou alternativu. Cement, základní složka betonu, je ale zodpovědný za osm procent celosvětových emisí oxidu uhličitého způsobených lidmi.

Proto je nezbytné vyvinout ekologicky účinné alternativy. Jedním z přístupů je nahradit část tradičního cementu místně dostupnými doplňkovými cementovými materiály, které mají nižší uhlíkovou stopu. To ale přináší nové výzvy, protože tyto ekologicky účinné betony se budou lišit od tradičních materiálů, přičemž jejich dlouhodobé vlastnosti jsou stále z velké části neznámé.

Současně jsou dnes betonové stavby vystavené spoustě vnějších vlivů, kvůli nimž se snižuje jejich odolnost a životnost.

Multidisciplinární tým odborníků, ve kterém jsou Miroslav Vořechovský a Rostislav Chudoba (ten působí v Německu), chce vytvořit chybějící spojení mezi materiálovou vědou o ekologicky účinných betonech a únavovou životností této klíčové dopravní a energetické infrastruktury.

Evropské inovace

„Inovacím se daří díky spolupráci, zejména při řešení naléhavých výzev naší doby. Granty ERC Synergy jsou spojené s financemi Horizon Europe s cílem propojit skvělé mozky napříč státy,“ okomentovala udělení grantů eurokomisařka pro inovace, výzkum, vzdělávání a mládež Iljana Ivanovová. „Obzvláště mě těší, že mezi oceněnými vidím výzkumníky ze zemí s historicky menším počtem grantů ERC, což odráží naše poslání podporovat vědeckou komunitu po celé Evropě,“ dodala.

Česko je mezi postkomunistickými zeměmi úspěšné

Evropská výzkumná agentura obdržela celkem 548 žádostí, na 57 vítězných projektech se podílí 201 výzkumníků, kteří budou své projekty realizovat na 184 univerzitách a ve výzkumných centrech ve 24 zemích Evropy i mimo ni.

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů přinesla zásadní objevy. Česko má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky proti ostatním státům.

V rámci zemí východní Evropy ale zase patří mezi nadprůměrné. Maďarsko a Polsko totiž letos získaly po jednom tomto grantu, Slovensko nemá ani jeden. Nejúspěšnějšími zeměmi byly letos Německo s 34 projekty, Velká Británie s osmnácti a Francie se třinácti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.