Bez babiček by to nešlo. Vědci popsali, jak zachraňovaly celé generace před epidemiemi

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Vědci z Univerzity v Turku a německého Institutu Maxe Plancka prozkoumali roli babiček v prevenci dětské úmrtnosti na infekční choroby ve Finsku v 18. a 19. století. Podle této studie děti bez babiček častěji umíraly na infekce.

Bez babiček to nešlo

Historičtí demografové si už několikrát všimli u více lidských kultur pozoruhodného faktu: děti s babičkami mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí dospělosti. Ale mnohem méně se ví o tom, jak tento zjevný mechanismus funguje. Zajímavé je, že se ví i o jednom živočišném druhu, který to má stejně – jsou to kosatky.

Nejčastější příčinou úmrtí u dětí ve věku do pěti let jsou infekce – tedy nakažlivé nemoci. Cílem finsko-německého výzkumu bylo zjistit, jestli vliv babiček na přežití dětí nemůže fungovat právě v této konkrétní oblasti. Vědce zajímalo, jestli babičky nemohly fungovat jako zdroj zkušeností, které pomáhaly zvládat epidemie, s nimiž se mladší generace nemohly setkat. A také teoreticky mohly fungovat jako podpora v očkování, jak bylo pozorováno u některých současných populací.

Vědci nejprve zkoumali vliv babiček na úmrtnost dětí z jednotlivých příčin na základě historických záznamů o pěti příčinách úmrtí: neštovice, spalničky, plicní infekce, úmrtí na průjem a nehody. Rozsáhlý vícegenerační soubor dat předindustriálních finských rodin zahrnoval 9705 osob z 12 farností napříč Finskem, kde bylo v letech 1761 až 1900 sledováno přežití osob do věku 15 let.

Ve druhé části studie vědci zjišťovali, jestli zvýšené přežití při dětské infekci neštovicemi bylo zprostředkováno očkováním. K tomuto účelu použili 1594 záznamů o očkování ze dvou venkovských farností a porovnali je s individuální rodinnou historií.

Výsledky ukázaly, že babičky snížily úmrtnost ze všech příčin, přičemž tento účinek byl hlavně důsledkem toho, že děti s prarodiči lépe přežívaly vystavení neštovicím, plicním a průjmovým infekcím. Naopak u vyšší odolnosti proti spalničkám nebo nehodám se nic takového neprokázalo.

„Naše výsledky ukazují, že přítomnost babičky chránila před některými dětskými nemocemi, což by mohlo naznačovat, že ve finské společnosti byla pomoc poskytovaná babičkami v péči o děti pravděpodobně důležitým faktorem zajišťujícím přežití dětí,“ říká hlavní autorka studie, doktorandka Susanna Ukonahová z univerzity ve finském Turku.

Babičky v moderním světě

Péče babiček poskytovala v mnoha historických společnostech jasné zdravotní výhody, v současných společnostech ale tyto výhody nejsou zdaleka tak jasné.

Hlavní příčinou je podle vědců zlepšení zdravotní péče spojené s vědeckým a technologickým pokrokem v průběhu 20. století, zejména v zemích s vysokými příjmy. Ten podle autorů této studie pravděpodobně snížil úlohu v bohatých státech. Některé práce podle nich ale naznačují, že babičky zlepšují přežití dětí v několika současných zemích se středními a nízkými příjmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.