Bizarní tvar těla a dvacet ramen. Vědci popsali tvora objeveného v oceánu u Antarktidy

Skupina amerických vědců po 150 letech rozluštila záhadu tvora, kterého objevila britská vědecká expedice ve vodách Jižního oceánu. Biologové zjistili, že není na stromu života zdaleka tak osamělý, jak si původně mysleli.

Oceány kolem Antarktidy patří k nejméně prozkoumaným místům planety. V ledových temných hlubinách u nejjižnějšího kontinentu žije množství pozoruhodných organismů, které se dokázaly dokonale adaptovat na tamní výjimečné podmínky. Američtí mořští biologové teď prozkoumali a rozpletli spletitý rodokmen jednoho z nejpodivnějších.

Příběh, který začal před 150 lety

Roku 1872 vyplula na oceán britská vědecká expedice pod velením přírodovědce Williama Benjamina Carpentera. Plachetnice Challenger, po níž byl později pojmenován americký raketoplán, zdolala 127 tisíc kilometrů a prozkoumala světové oceány tak detailně, že se tato výprava považuje za zakladatelský moment celého oboru oceánografie. 

William Carpenter pojmenoval rod Promachocrinus roku 1879
Zdroj: Wikimedia Commons

Po celých pět let, co loď plula novými světy, biologové hledali nový život i nové civilizace a vydali se do míst, kam se do té doby ještě nikdo nevydal. Lovili z moře živé tvory; našli jich tisíce, o většině z nich věda té doby nikdy neslyšela.

U souostroví Kergueleny, které leží na sever od Antarktidy, narazili v sítích na podivného tvora, který měl sice jen drobné rozměry, ale pozoruhodnou stavbu těla. Vědce zaujalo zejména to, že měl dvacet „chapadel“, ve skutečnosti se jedná o ramena. 

Podle lodního deníku ho vytáhli z hloubky asi 110 metrů a samotného Carpentera zaujal tak, že ho sám pojmenoval. Nevěděl si s ním ale pro jeho bizarní vzhled rady, a proto pro něj zřídil vlastní rod – dostal jméno Promachocrinus kerguelensis. Bezradnost britského biologa naznačuje i samotný název tohoto tvora; v řečtině totiž znamená „vyzyvatel“, tedy to stejné, co jméno lodi Challenger.

Od té doby se výzkumu tohoto tvora nikdo příliš nevěnoval, už jen proto, jak daleko od civilizace žije.

Posádka Challengeru zkoumá tvory vylovené z hlubin oceánu
Zdroj: W. H. Overend/Wikimedia Commons

Po 150 letech

Teď se to ale změnilo, Promachocrinus kerguelensis (české jméno nemá) se totiž dostal pod mikroskopy amerických vědců z vyhlášeného kalifornského Scrippsova oceánografického ústavu.

Aby zjistili, co je tvor zač, analyzovali exempláře poprvé zdokumentované a nasbírané během série expedic do Jižního oceánu, které proběhly v letech 2008 až 2017. Analýzu popsali v odborném časopise Invertebrate Systematics letos v červenci.

Promachocrinus fragarius
Zdroj: Invertebrate Systematics

Promachocrinus patří mezi lilijice, což jsou živočichové připomínající rostliny, ale spíše jsou příbuzní hvězdicím, mořským okurkám a dalším ostnokožcům. Věda znala jen jednoho zástupce tohoto rodu a byl to ten objevený Williamem Carpenterem.

O různých exemplářích nalezených při expedicích v minulosti se dlouho předpokládalo, že jsou to všechno také Promachocrinus kerguelensis, ale chyběly důkazy pro i proti. Nyní se ale analýzou DNA i tvaru těla těchto tvorů vědcům podařilo správně zařadit mnohem více odlišných zástupců tohoto rodu.

Američtí biologové rozpoznali ve zvířatech celkem sedm dalších druhů rodu Promachocrinus. Asi nejpřitažlivějším nově objeveným druhem je Promachocrinus fragarius, kterému vědci dali přezdívku „antarktická jahodová lilijice“.

Tělo tohoto živočicha, které podle popisu přírodovědců „připomíná jahodu“, má dvacet ramen, která z něj vystupují, a jeho přirozené zbarvení se může pohybovat od „purpurového“ až po „tmavě načervenalé“. Tyto barvy už z tvorů na fotografiích, kteří jsou roky naložení v lihu v depozitářích muzeí, samozřejmě dávno vyprchaly.

Předpokládá se, že Promachocrinus fragarius žije v hloubce mezi 215 a 3840 metry a zřejmě je rozšířený po celé subantarktické oblasti oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...