Bizarní tvar těla a dvacet ramen. Vědci popsali tvora objeveného v oceánu u Antarktidy

Skupina amerických vědců po 150 letech rozluštila záhadu tvora, kterého objevila britská vědecká expedice ve vodách Jižního oceánu. Biologové zjistili, že není na stromu života zdaleka tak osamělý, jak si původně mysleli.

Oceány kolem Antarktidy patří k nejméně prozkoumaným místům planety. V ledových temných hlubinách u nejjižnějšího kontinentu žije množství pozoruhodných organismů, které se dokázaly dokonale adaptovat na tamní výjimečné podmínky. Američtí mořští biologové teď prozkoumali a rozpletli spletitý rodokmen jednoho z nejpodivnějších.

Příběh, který začal před 150 lety

Roku 1872 vyplula na oceán britská vědecká expedice pod velením přírodovědce Williama Benjamina Carpentera. Plachetnice Challenger, po níž byl později pojmenován americký raketoplán, zdolala 127 tisíc kilometrů a prozkoumala světové oceány tak detailně, že se tato výprava považuje za zakladatelský moment celého oboru oceánografie. 

William Carpenter pojmenoval rod Promachocrinus roku 1879
Zdroj: Wikimedia Commons

Po celých pět let, co loď plula novými světy, biologové hledali nový život i nové civilizace a vydali se do míst, kam se do té doby ještě nikdo nevydal. Lovili z moře živé tvory; našli jich tisíce, o většině z nich věda té doby nikdy neslyšela.

U souostroví Kergueleny, které leží na sever od Antarktidy, narazili v sítích na podivného tvora, který měl sice jen drobné rozměry, ale pozoruhodnou stavbu těla. Vědce zaujalo zejména to, že měl dvacet „chapadel“, ve skutečnosti se jedná o ramena. 

Podle lodního deníku ho vytáhli z hloubky asi 110 metrů a samotného Carpentera zaujal tak, že ho sám pojmenoval. Nevěděl si s ním ale pro jeho bizarní vzhled rady, a proto pro něj zřídil vlastní rod – dostal jméno Promachocrinus kerguelensis. Bezradnost britského biologa naznačuje i samotný název tohoto tvora; v řečtině totiž znamená „vyzyvatel“, tedy to stejné, co jméno lodi Challenger.

Od té doby se výzkumu tohoto tvora nikdo příliš nevěnoval, už jen proto, jak daleko od civilizace žije.

Posádka Challengeru zkoumá tvory vylovené z hlubin oceánu
Zdroj: W. H. Overend/Wikimedia Commons

Po 150 letech

Teď se to ale změnilo, Promachocrinus kerguelensis (české jméno nemá) se totiž dostal pod mikroskopy amerických vědců z vyhlášeného kalifornského Scrippsova oceánografického ústavu.

Aby zjistili, co je tvor zač, analyzovali exempláře poprvé zdokumentované a nasbírané během série expedic do Jižního oceánu, které proběhly v letech 2008 až 2017. Analýzu popsali v odborném časopise Invertebrate Systematics letos v červenci.

Promachocrinus fragarius
Zdroj: Invertebrate Systematics

Promachocrinus patří mezi lilijice, což jsou živočichové připomínající rostliny, ale spíše jsou příbuzní hvězdicím, mořským okurkám a dalším ostnokožcům. Věda znala jen jednoho zástupce tohoto rodu a byl to ten objevený Williamem Carpenterem.

O různých exemplářích nalezených při expedicích v minulosti se dlouho předpokládalo, že jsou to všechno také Promachocrinus kerguelensis, ale chyběly důkazy pro i proti. Nyní se ale analýzou DNA i tvaru těla těchto tvorů vědcům podařilo správně zařadit mnohem více odlišných zástupců tohoto rodu.

Američtí biologové rozpoznali ve zvířatech celkem sedm dalších druhů rodu Promachocrinus. Asi nejpřitažlivějším nově objeveným druhem je Promachocrinus fragarius, kterému vědci dali přezdívku „antarktická jahodová lilijice“.

Tělo tohoto živočicha, které podle popisu přírodovědců „připomíná jahodu“, má dvacet ramen, která z něj vystupují, a jeho přirozené zbarvení se může pohybovat od „purpurového“ až po „tmavě načervenalé“. Tyto barvy už z tvorů na fotografiích, kteří jsou roky naložení v lihu v depozitářích muzeí, samozřejmě dávno vyprchaly.

Předpokládá se, že Promachocrinus fragarius žije v hloubce mezi 215 a 3840 metry a zřejmě je rozšířený po celé subantarktické oblasti oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.