Blízké setkání galaktického druhu má být něžnější, než vědci předpokládali

Mléčná dráha a galaxie Andromeda se k sobě v současné době přibližují rychlostí asi sto kilometrů za hodinu. Dosavadní výpočty naznačovaly, že by se ve velmi vzdálené budoucnosti mohly ničivě srazit. Nový výzkum ale naznačil jiný, méně destruktivní osud.

Vědci využili ta nejnovější data z pozorování a vložili je do modelů, které pak provedly sto tisíc simulací. Astrofyzici do nich zahrnuli nejen samotné galaxie, ale také vliv jejich okolí, především Velkého Magellanova mračna, které funguje jako jakýsi satelit Mléčné dráhy.

Simulace odhalily, že pravděpodobnost srážky galaxií v příštích pěti miliardách let činí pouze dvě procenta. Až doposud ji přitom odhadovali na sto procent a považovali ji za nevyhnutelnou.

Vizualizace srážky Mléčné dráhy a Andromedy při pohledu ze Země
Zdroj: NASA, ESA/ Z. Levay, R van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger

Galaxie se o sebe otřou

Ve více než polovině simulovaných scénářů dojde k alespoň jednomu blízkému setkání Mléčné dráhy a Andromedy. Pak ale přijdou o tolik energie, že výsledkem nebude srážka, ale spíše poklidnější splynutí.

Druhá polovina simulací přináší ještě optimističtější scénář, kdy se obě galaxie minou natolik vzdáleně, že to nebude hrát žádnou roli pro jejich osudy.

Z hlediska horizontu lidských nebo civilizačních dějin to nebude hrát roli – mělo by k tomu dojít až někdy za osm až deset miliard let. Předchozí hypotézy hovořily o pěti miliardách let. Pro život na Zemi jde o nepodstatný rozdíl, jelikož asi za 4,5 miliardy let vyhasne Slunce.

Podle Tilla Sawaly z Helsinské univerzity, který výzkum vedl, je tato práce unikátní hlavně tím, že dokázala do svých rovnic zahrnout více proměnných než starší výzkumy. „Když jsme se pokusili vyjít ze stejných předpokladů jako předchozí výzkumy, získali jsme stejné výsledky. Prostě jsme dokázali prozkoumat mnohem větší prostor možností, přičemž jsme využili nová data,“ nastínil.

„Zatímco dřívější studie braly v úvahu pouze nejpravděpodobnější hodnotu každé proměnné, my jsme provedli mnoho tisíc simulací, což nám umožnilo zohlednit všechny pozorovací nejistoty,“ popisuje.

„Ačkoli hmotnost Velkého Magellanova mračna činí jen asi patnáct procent hmotnosti Mléčné dráhy, jeho gravitační přitažlivost směřující kolmo na dráhu s Andromedou narušuje pohyb Mléčné dráhy natolik, že výrazně snižuje šanci na splynutí s galaxií v Andromedě,“ shrnuje Sawala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.