Bouře na Slunci zabíjí velryby v oceánech, ukázal výzkum

Vědci prokázali, že velryby umírají kvůli solárním bouřím – ty mají vliv na magnetické pole, podle něhož se velcí kytovci orientují. V odborném časopise Current Biology to popsali biologové z USA.

První důkaz, že zvířata dokážou vnímat magnetické pole, pochází ze šedesátých let dvacátého století. Tehdy němečtí biologové zavírali červenky do beden a pak kolem nich měnili magnetické pole. Sledovali pak, jakým směrem se ptáci vydávají. V době migrace intuitivně červenky mířily směrem, kam odlétají – ale po změně magnetického pole směřovaly jinam.

Během dalších desetiletí se podařilo prokázat, že podobným způsobem umí vnímat magnetické pole také jiní živočichové: spousta druhů zpěvných ptáků, mořské želvy, langusty, některé druhy můr a mnoho dalších. U všech vědci prokazovali vnímání magnetického pole podobným experimentem – ale u velryb to z pochopitelných důvodů není možné.

Velryba jako plovoucí kompas

Ale existuje mnoho nepřímých důkazů o tom, že velryby magnetické pole vnímají také. „Jejich migrace je jedna z nejšílenějších na planetě,“ popisuje biofyzička Jesse Grangerová z Dukeovy univerzity v USA. „Některé z nich se pohybují téměř od rovníku až k pólům, s neuvěřitelnou přesností, každý rok.“ Vnímání magnetického pole je jedinou logickou možností, jak jejich schopnosti vysvětlit – jiné smysly totiž kytovci použít nemohou.

Čich nepomáhá, zrakem by se sice velryby orientovat mohly, například podle pozice Slunce nebo hvězd – ale prokazatelně migrují i během dní s téměř nulovou viditelností. Magnetické pole Země je všudypřítomné a spolehlivé, funguje 24 hodin denně. Jen je u velryb složité prokázat, že ho vnímají.

Grangerová se pokusila podívat na tento problém z jiného úhlu: zkoumala data o velrybách, které se odchýlily od kurzu. Občas se to jak velrybám, tak delfínům stává – skončí, někdy i ve velkém množství, na pobřeží, kde uvíznou. Z nějakého důvodu se odchýlí od kurzu a ztratí orientaci. S nejvyšší pravděpodobností se nejedná o hromadné sebevraždy, jak se v minulosti spekulovalo, ale o omyl. Příčin může být více: mluví se o hluku v oceánech, srážkách s loděmi nebo sonaru vojenských plavidel.

Slunce jako viník

Někdy může ale být narušení navigace způsobené také přirozenými příčinami – podle Grangerové by to mělo být například Slunce, respektive sluneční bouře, které mohou narušit krátkodobě, ale dost silně magnetické pole Země. A mohly by způsobit dezorientaci zvířat, která se vnitřním kompasem orientují.

Grangerová získala data o 31 letech zkoumání uvíznutých plejtvákovců šedých. Vybrala z nich jen případy, kdy byla zvířata nezraněná a zdravá. Pak s pomocí astronomky Lucianne Walkowiczové, která se specializuje na sluneční bouře, porovnala tyto údaje s desítkami let údajů o sluneční aktivitě.

Vědci zjistili, že k uvíznutí zdravých nezraněných velryb docházelo dvakrát častěji ve dnech, kdy na Slunci probíhaly bouře. „Je to obrovsky silná korelace,“ uvedla biofyzička. Domnívá se, že z dat vyplývají i další detaily: vypadá to, že velryby jsou přímo citlivé na vlny, které Slunce při těchto událostech vydává. Ve dnech, kdy byla tato záření nejsilnější, uvízlo na plážích čtyřikrát více velryb než normálně.

Zvířata tyto vlny nevnímají přímo, podle vědců toho není schopné žádné z nich. Spíše je pravděpodobné, že toto záření nějak narušuje jejich senzory magnetického pole. Problém je, že je velmi složité to prokazovat – zatím se u velryb nepodařilo najít žádný konkrétní orgán, který by byl za toto vnímání zodpovědný. Vzhledem k velikosti velrybího těla by to podle Grangerové bylo hledání jehly v kupce sena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...