Budou stačit pouhé oči. Lednovou oblohu protne vlasatice, kterou může vidět každý

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

Kometa C/2022 E3 ZTF nemá úplně zajímavý název, ale o to zajímavější je ona sama. Na oblohu se dostane v lednu, ale zůstane na ní i během února. Podle astronoma Petra Horálka by měla být pozorovatelná i s pomocí menšího dalekohledu a v oblastech mimo světelné znečištění dokonce i pouhýma očima. Výhodné je, že se v průběhu noci bude pohybovat velmi vysoko nad hlavou a takřka měsíc vůbec nezapadne za obzor. 

Vrací se každých padesát tisíc let

Kometa byla pro vědu neznámou až do 2. března 2022, kdy ji odhalili z kalifornské observatoře Mt. Palomar. V době objevu měla přibližně 17 magnitud, což znamená, že šlo o velmi málo jasný objekt. Až když se více přiblížila, další pozorování ukázala, že se jedná o kometu s drahou, díky níž se ke Slunci vrací přibližně jednou za padesát tisíc let.

Nejblíže ke Slunci se dostane 12. ledna 2023, kdy od něj bude „jen“ 166 milionů kilometrů. Právě v této době přestane zapadat pod obzor. O dva a půl týdne později, 1. února 2023, proletí nejblíž vzhledem k Zemi, a to ve vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů. V té době bude prolétat blízko severního světového pólu v souhvězdí Žirafy, nad Velkým vozem.

„Díky této její výhodné poloze na noční obloze ji bude možné poměrně snadno vyhledat i malým dalekohledem,“ upozorňuje Horálek. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne jasnosti až 5 magnitud, a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i pouhýma očima bez dalekohledu. Aktuální poloha komety se dá sledovat na této webové stránce.

Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi hvězdami mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou i nejvýraznější uskupení – asterismus „Velký vůz“ a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem
Zdroj: Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium

Vlasatice se pozvolna přesune od souhvězdí Severní koruny přes Pastýře (14.–21. ledna), Draka (22.–25. ledna), Malého medvěda (26.–28. ledna), Žirafu (až do 4. února), Vozku (do 9. února) až do Býka. Vysoko na obloze ve dnech 11. a 12. února se bude dát zahlédnout její průlet poblíž tehdy jasné planety Mars.

Právě od poloviny ledna do poloviny února se bude nacházet nejblíže ke Slunci i k Zemi, a bude tedy nejjasnější. V druhé polovině noci navíc vždy vystoupá vysoko až k nadhlavníku. „Podmínky pro její pozorování tedy budou skutečně velmi dobré, pro nás jako Středoevropany takřka ideální. Důležité ale bude se ji snažit pozorovat daleko od měst a na tmavé bezměsíčné obloze,“ radí Horálek.

Horší podmínky proto nastanou krátce po jejím průletu přízemím (1. února), neboť jen čtyři dny poté – 5. února 2023 – bude Měsíc v úplňku. Celé období před úplňkem má smysl sledovat kometu hlavně v časných ranních hodinách, a po úplňku naopak na večerní obloze.

Jak se fotí kometa

Horálek upozorňuje, že u komet není nikdy dopředu úplně jisté, jak jasné budou. A neví se to ani u C/2022 E3 ZTF. „Rozhodně nepostačí mobilní telefon, a to i v případě, že by dosáhla větší jasnosti. Obecně je potřeba se na fotografování komety vybavit pevným a masivním stativem, citlivým aparátem (ideálně plnoformátová zrcadlovka či bezzrcadlovka) a světelným objektivem (podle jasnosti komety nějaký objektiv s ohniskovou vzdáleností 30 a 300 milimetrů, světelnost ideálně f1.4, dostačující je ještě 2.8),“ doporučuje úspěšný astrofotograf.

„Protože je kometa mlhavý objekt, je vhodné se vybavit i přenosnou montáží pro delší expozice (řádově desítky sekund) na úkor menšího ISO (řádově 1600–2000, spíše ale méně). Na ustavenou montáž umístíme fotoaparát se světelným objektivem a pořizujeme průběžně i několik snímků za sebou, které pak pro lepší redukci šumu a zvýraznění některých detailů složíme do jednoho obrazu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...