Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Buk je strom, který roste na vlhčích místech a je chladnomilnější. Naopak smrk, který se podle Podrázského stal symbolem minulosti a kalamity českých lesů, podle něj bez problémů přežije, i když ne v takovém množství jako dříve. „Je to velmi plastická dřevina,“ zmínil expert. V mladém věku se podle něj velmi dobře přizpůsobuje prostředí, lépe než mnohé jiné druhy.

„Akorát jsme ho nechali přestárnout. Porosty měly 80 i 90 let a v takovém věku už je plasticita stromu vyčerpaná. Těžko říct, co udělají v tomto věku borovice i listnáče. Mladé porosty celkově reagují lépe, mohou měnit kořenový systém i fyziologii, ale jen do určité míry,“ popisuje Podrázský.

Že smrk z lesů zcela nezmizí, dokládá i výzkum Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který vede Jaroslav Kubišta. Na 700 plochách tento ústav provedl šetření, jak se daří zalesňovat holiny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, tedy tam, kde kůrovcová kalamita před deseti lety v Česku začala. „Smrk je na 27 procentech plochy, buk na 23 procentech a bříza z přirozené obnovy na 21 procentech. Také se ukázalo, že se více daří zajistit obnovu lesů na menších plochách, mnohem hůře to jde na plochách nad pět hektarů,“ nastínil Kubišta.

Stromy změny klimatu zvládnou, umí se adaptovat

Podrázský zmínil, že stromy se dokážou se změnami klimatu vypořádat a že to zvládly i v minulosti, kdy se klima vícekrát měnilo poměrně výrazně i rychle. Jen nesmí jít o příliš staré lesy. Také je příznivcem introdukce (vysazení) některých dřevin z jižnějších oblastí Evropy i z jiných částí světa.

„Naši předkové to zkoušeli, proč bychom to neměli zkoušet i my? Jde například o dub červený či severoamerické borovice, které rostou v extrémních podmínkách. Před dobou ledovou u nás rostly jiné druhy borovic či jedlí. Cest k obnově lesa může být více a záleží na zkušenostech správce a také na finančních možnostech," vypočítává Podrázský.

Zmínil i praktickou překážku – tou je nabídka lesních školek, v nichž převládá standardizovaná produkce. Populace některých žádoucích a odolných dřevin nejsou tak početné, jak by bylo potřeba, případně je pořízení dostatečného množství sazenic či semen velmi drahé.

Smrky nebo buky?

Buky i smrky mají ale také vliv na okolní ekosystémy, což by také mělo být podle expertů důležitým tématem při diskuzi o budoucnosti lesů v Česku. To, jak nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. „Stromy část vody vypařují a zbytek po určité době končí v podzemní vodě nebo vodních tocích. Snažili jsme se přispět k debatě, co se stane s množstvím podzemních vod, když se nám vymění smrkové porosty za bukové. Zajímalo nás, co se stane, kdyby se u nás na velkém území tyto porosty vyměnily,“ vysvětluje vědec Václav Šípek z tohoto ústavu.

Z výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, ale naopak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky. V několika českých přirozených lesích začíná buků přibývat, protože jim současné klima podle Šípka nahrává více než smrkům. V některých lokalitách proto mohou listnaté lesy začít dominovat. To ale zase může mít negativní dopad na rozmanitost lesů, míní odborníci.

Listnaté lesy nebo i smíšené porosty se klimatickým změnám umí přizpůsobit lépe než ty čistě jehličnaté. Oproti jehličnanům například podle expertů dobře nakládají s vodou v letních měsících. „Z hlediska biodiverzity je jasné, že když v přírodě něco převládá, je to na úkor okolí – což mohou být třeba další druhy rostlin nebo hmyz. V posledním desetiletí můžeme pozorovat, jak bukových porostů přibývá, jelikož se jim v nynějším klimatu daří lépe než smrkům,“ doplňuje Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Každý druh stromu je podle Hédla stavebním kamenem v ekosystému, který určuje, co bude v okolí růst, prospívat nebo naopak ubývat. Smrk je podle něj v současnosti kvůli klimatickým změnám téměř ohroženou dřevinou. „Bude zřejmě do budoucna vytlačován do hor a vyšších nadmořských výšek, jelikož pro něj jinde nebude místo,“ odhaduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 10 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 12 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.