Česká armáda představila, jak se chce adaptovat na změny klimatu

Klimatické změny zhoršují bezpečnost světa, a tedy i České republiky. Je to riziko tak velké, že Armáda České republiky představila dokument, který tuto hrozbu nejen popisuje, ale především navrhuje řešení, která by měla armádě pomoci nebezpečí spojená s klimatem řešit.

„Změna klimatu není jen ekologický problém, ale i otázka bezpečnosti. Ovlivňuje stabilitu regionů, přístup k přírodním zdrojům, zvyšuje riziko konfliktů, akceleruje migraci. Mění též podmínky, ve kterých naši vojáci operují. Tuto situaci proto musí naše obrana brát vážně," uvedl k dokumentu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.

Osmadvacetistránkový dokument ve svém úvodu popisuje hrozby detailněji. „Stále častější mimořádné přírodní jevy, jako je dlouhodobé sucho, rozsáhlé požáry, eroze půdy, rozšiřování pouštních oblastí, extrémní srážky či povodně budou mít vliv na operační prostředí, povahu konfliktů i požadavky na vojenské schopnosti,“ uvádí resort.

Extrémní přírodní jevy mohou podle ministerstva ohrozit nebo klást zvýšené nároky na energetickou infrastrukturu, vojenské základny a objekty, výcvikové prostory, ale také vybavení, personál a vojenskou techniku. „Dopady změny klimatu budou také ovlivňovat roli, podobu a schopnosti ozbrojených sil. Ozbrojené síly se musí připravit na častější působení v extrémních klimatických podmínkách. Poroste potřeba adaptace a připravenosti obranného sektoru na tyto změny. To se dotkne podoby výcviku a operačních postupů, frekvence nasazení a nároků na infrastrukturu, vybavení, odolnost a zdravotní stav vojáků,“ uvádí dokument.

Dokument má podle úřadu tři hlavní cíle: zajistit připravenost na dopady změny klimatu, bojeschopnost v novém operačním prostředí a také snižovat negativní vliv činnosti ozbrojených sil na životní prostředí. „To bude spočívat zejména v efektivní energetické transformaci, ochraně životního prostředí na pozemcích ministerstva obrany a v navýšení nízkoemisních zdrojů v oblastech, kde to neohrozí bojeschopnost ozbrojených sil,“ dodal úřad.

Řešení v podání armády

Klimatické otázky budou podle dokumentu zahrnuty do přípravy příslušníků ozbrojených sil, včetně specializovaných vzdělávacích programů, výcviku a cvičení. Budou dále rozvíjeny vzdělávací kurzy a vědecko-výzkumné činnosti Univerzity obrany zahrnující problematiku klimatu, bezpečnosti a obrany.

Úřad chce ale také například posílit spolupráci s akademickou sférou i firmami, které se zaměřují na nová technologická řešení.

Dokument přiznává, že adaptace na změnu klimatu vyžaduje adekvátní investice do nových technologických řešení či postupů. „Obranný průmysl proto musí disponovat přístupem k dostatečnému financování ze soukromých i veřejných zdrojů tak, aby mohl postupně směřovat ke své další adaptaci na změnu klimatu a k naplňování souvisejících mezinárodních závazků,“ uvádí. Ministerstvo proto chce být i nadále zapojeno do národních i mezinárodních aktivit zaměřených na zajištění přístupu k financování – a to včetně finančních zdrojů a investic určených k transformaci na udržitelnou ekonomiku.

Základ budoucí strategie

Dokument už podle ČTK schválila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), není ale definitivním závěrem snahy tuzemské armády na adaptaci vůči klimatické změně. Navazovat by na něj měl už neveřejný implementační plán, který má být dokončen v prvním čtvrtletí příštího roku. Tento interní plán bude ministerstvo vyhodnocovat jednou za dva roky.

Česká republika je k těmto opatřením zavázána členstvím v NATO. Obranný pakt také pokládá změnu klimatu za jednu z vážných bezpečnostních hrozeb: od roku 2021 to reflektovaly všechny summity NATO. V roce 2021 spojenci přijali Akční plán ke klimatu a bezpečnosti s cílem začlenit úvahy o změně klimatu do politické a vojenské agendy NATO, a to zejména zvyšováním informovanosti, adaptací na změnu klimatu a zmírňováním dopadů vojenských aktivit na klima snížením vlastních emisí.

NATO také každoročně provádí hodnocení dopadů změny klimatu na bezpečnost včetně dopadů na strategické prostředí, mise a operace a přizpůsobení aliančních ozbrojených sil za účelem udržení operační efektivity. Aliance začleňuje úvahy o změně klimatu i do oblastí jako civilní připravenost, obranné plánování, inovace, plánování misí a operací, výcvik a reakce na živelní katastrofy.

NATO v tom není samo, změnou klimatu se podobně zabývají i další. Čínská lidová armáda už od roku 2008 explicitně uvádí změnu klimatu mezi rostoucími bezpečnostními hrozbami (spolu s terorismem, přírodními katastrofami, epidemiemi). Již tehdy v rámci armády vznikla expertní komise pro změnu klimatu.

Ruská Strategie národní bezpečnosti z roku 2015 explicitně zmiňuje změnu klimatu jako faktor ovlivňující bezpečnost – spolu s nedostatkem pitné vody, demografií, potravinovou nejistotou a epidemiologiemi. Dále ji vnímá jako příčinu přírodních katastrof, jež představují „nejvážnější hrozby“ vůči bezpečnosti. Na klimatické změny upozorňuje i ruská námořní strategie z roku 2022.

A změnu klimatu jako hrozbu uznává také indická armáda. Roku 2017 vytvořila dokument, který poprvé uznal, že „životní prostředí se stalo kritickou oblastí bezpečnostního paradigmatu“. Explicitně zmiňuje klimatickou změnu mezi netradičními bezpečnostními hrozbami, které mohou vyvolat reakci armády – například migraci, narušení ekosystémů nebo nedostatek zdrojů.

Podle zprávy nizozemského institutu Clingendael z roku 2023 mají zdaleka nejvypracovanější a nejproaktivnější přístupy Spojené státy americké. „Povědomí o výzvách vyplývajících ze změny klimatu je strukturálně zakotveno ve strategii, politikách a opatřeních USA. Americká armáda má velmi konzistentní přístup k hodnocení dopadů změny klimatu a opatření, která jsou nezbytná k jejímu řešení. Tento proaktivní přístup je výsledkem praktických zkušeností armády USA. Například vojenská infrastruktura, jako jsou námořní přístavy na pobřeží Atlantiku, je stále více ohrožena v důsledku stoupající hladiny moře. Kromě toho se americká armáda, zejména pozemní síly, aktivně angažuje v Arktidě. Navíc roste poptávka po nasazení amerických ozbrojených sil pro humanitární pomoc a operace při odstraňování následků katastrof, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni,“ říká zpráva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.