Česká expedice vyrazila na Antarktidu. Bude zkoumat i ptačí chřipku

Do Antarktidy ve středu odjela první část vědecké expedice Masarykovy univerzity. Druhá část výpravy má odjezd naplánovaný 11. ledna, v Antarktidě se ale obě skupiny pravděpodobně minou.

„Vlivem rozdílného načasování, územního zaměření i zvolené trasy se v Antarktidě obě výpravy zřejmě vůbec nepotkají,“ vysvětlil Daniel Nývlt, který vede Český antarktický výzkumný program.

Hlavní skupina před středečním polednem vyrazila směr letiště Vídeň. Po příletu do Argentiny se přesune na palubě speciálu argentinských vzdušných sil přes základnu Marambio na ostrově Seymour Island na stanici na ostrově Jamese Rosse.

Tuto část tvoří vědkyně a vědci mimo jiné izraelské, italské a slovenské národnosti nejen z Masarykovy univerzity, ale také z pražského Českého vysokého učení technického, dále lékař a technici zajišťující fungování infrastruktury nejjižnějšího českého univerzitního pracoviště.

Cílem expedice je pokračovat v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních systémů. To znamení pozorování tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů.

Ptačí chřipka jako téma výzkumu

„Novinkou letošního roku je výzkum šíření obávané ptačí chřipky v Antarktidě ve spolupráci se španělskými kolegy, pro které naše expedice bude odebírat vzorky, nebo výzkum mořských i terestrických (na pevnině se vyskytujících) řas vedený kolegyní z izraelské univerzity v Haifě,“ popsal Nývlt.

Tato nemoc se dostala na ledový světadíl poprvé vloni v únoru, kdy ji tam přinesly chaluhy. Největší obavy panují z toho, že by se choroba mohla rozšířit mezi tučňáky, kteří žijí v hustých koloniích, kde by byl přenos viru velmi snadný a rychlý. „Pokud virus začne způsobovat masový úhyn v koloniích tučňáků, mohlo by to znamenat jednu z největších ekologických katastrof moderní doby,“ upozornili vědci ve studii z předminulého roku.

Skupina dva

Také druhá skupina, která zamíří na Nelsonův ostrov, bude pokračovat ve výzkumu změny klimatu a jeho vlivu na místní ekosystémy. Nově se ale zaměří též na zkoumání materiálu vyplaveného na pobřeží z moře a různorodost mikroskopických hub. Výprava, jíž se účastní též kolegové z Ukrajiny, během své cesty využije logistiky hned několika národních programů.

„Za podporu této výpravy vděčíme v anglickém abecedním pořadí Chile, Číně, Portugalsku, Španělsku a Uruguayi. Po necelém měsíci společné práce se navíc skupina dále rozdělí a dva kolegové budou pokračovat na stanici Ukrajinského národního antarktického vědeckého centra Akademik Vernadsky,“ vysvětlil Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu, který tuto část výpravy povede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 2 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.