Česko zalehla mlha. Meteorolog vysvětluje proč

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Příčinou mlhavého počasí je, že se sem od jihu až jihozápadu dostává příliv teplejšího vzduchu a současně se projevuje vliv tlakové výše se středem východně od Česka. Není to nic zvláštního, tato situace je pro pozdní babí léto vlastně typická.

Výše uvedená předpověď počasí v sobě skrývá jednu nejistotu – ve kterých místech se budou ony mlhy nebo nízká oblačnost vytvářet a v jakých lokalitách přetrvají po celý den (což mimo jiné zásadně ovlivní i výši denních maxim). Na to nemusí být úplně jednoduchá odpověď.

Mlha přichází nečekaně

Mlhy a nízká oblačnost se tvoří především v chladné polovině roku, pro kterou je typický menší příkon slunečního záření při nižší výšce slunce nad obzorem. Důvodem poměrně obtížné předpověditelnosti mlh je obecně vysoká citlivost na konkrétním stavu spodních vrstev atmosféry. Mlha vzniká při stoprocentní relativní vlhkosti, tedy při situaci, kdy se teplota vzduchu rovná teplotě rosného bodu.

Mlha představovala pro staré civilizace zdroj obav. Měnila den v temnotu, takže se k ní vázala spousta legend a příběhů, které ji spojovaly se zlem.

Například v Homérově Iliadě a Odysseji se mlhou zahalují bohové, když chtějí ublížit lidem. Mlha tu mate smrtelníky a vyvolává v nich strach, který neumějí zvládnout.

V severských legendách zase existuje temný svět Niflheim – doslova „říše mlhy“. Jedna z nejstarších částí severského kosmu je chladná, temná, nehostinná, spojená s mrtvými a strachem. V severské kosmogonii pochází část světa z mlhavého prázdna – mlha je tedy spojena s chaosem a smrtí.

A také starověcí Indové se mlhy obávali, což je vidět ve spisu Mahábhárata, kde během bitev přicházejí „mlhy zkázy“ andhakara seslané bohy nebo démony, kvůli nimž bojovníci propadají strachu, protože nevidí protivníka.

Toho je dosaženo zpravidla ochlazováním vzduchových vrstev přilehlých k chladnějšímu povrchu během nočních hodin. Jenže tady už nastává první zádrhel – přesně předpovědět, jak se vzduch v daném místě do rána ochladí a jestli tedy teplota klesne k teplotě rosného bodu, je hodně obtížné. Navíc často bývá předpovídaná nejnižší teplota od hodnoty rosného bodu vzdálená jen pár desetin.

Obecně pravděpodobnější je vznik mlh v údolích nebo kotlinách, za což může výraznější ochlazení vzduchu na jejich dně – k tomu přispívá i stékání během noci ochlazeného, a tedy těžšího vzduchu po svazích dolů. Proto je v noci v údolích chladněji a vznik mlh častější. K tomuto faktoru přispívá dodatečně ještě vliv vodních ploch, zejména jezer, rybníků, přehrad, ale i větších řek. Voda v nich se totiž během noci – díky své velké tepelné kapacitě – ochladí jen o pár stupňů a zůstává tedy často i výrazně teplejší než vzduch. Následně se voda z teplé vodní hladiny vypařuje do studeného vzduchu, ve kterém je ale brzy dosaženo stavu nasycení a vzniká mlha – typicky v podobě různých cárů a chuchvalců.

Při pohledu z letadla je dobře vidět, jak mlha teče korytem řek
Zdroj: ČT24/Vladimír Piskala

Hlavně ve druhé polovině podzimu už je noc dlouhá natolik, že se během ní můžou spodní vrstvy vzduchu ochladit v poměrně tlusté vrstvě, a to zejména při bezvětří. Často se v tomto případě mlha vytvoří nad rozsáhlejšími oblastmi, především v nížinách s rovinatým terénem. Z těchto mlh se navíc může během dne vytvořit i nízká oblačnost, tedy šedivá vrstva mraků ležící často jen pár stovek metrů nad povrchem. K tomu dochází vlivem slabého zahřátí povrchu a přilehlých vrstev vzduchu během dne, případně při výskytu mírného větru, kdy dochází ke „zvednutí“ mlhy od země.

Dalším faktorem, který pomáhá vzniku nízké oblačnosti, je inverze teploty. Ta je typická právě při přílivu teplého vzduchu od jihu ve vyšších hladinách během podzimu i zimy. Na dolní hranici této inverze se hromadí vodní pára, která se vyzařováním tepla ochlazuje, což při dosažení teploty rosného bodu může taky vyústit ve vznik zmíněné nízké oblačnosti.

Jak se rozpouští mlha

Jedna věc je vznik mlh a nízké oblačnosti, druhým pak jejich rozpouštění. V případě mlhy platí, že čím je hustší, tím méně sluneční energie pronikne k povrchu a šance na její rozpuštění tak výrazně klesá. Naopak řídká mlha propouští více slunečních paprsků, a proto se rozpouští poměrně snadno. Obecně dále platí, že silnější vítr je nepřítelem mlh – pokud se tedy během dne v některé oblasti s mlhou rozfouká vítr, mlha se často rychle rozptýlí.

V případě nízké oblačnosti je to ale s vlivem větru složitější – na návětří hor, ale i vrchovin se totiž vlivem vynuceného, i když jen malého stoupání vzduchu nízké oblačnosti daří i při větrnějším počasí. Své o tom vědí třeba obyvatelé Třebíčska, Žďárska nebo Jihlavska, kde se za situací s jihovýchodním větrem setkávají se šedivým nebem třeba i týden v kuse. Zato v závětří kopců se díky takzvanému fénovému efektu, který ohřívá příslušnou část atmosféry, nízká oblačnost často rozpouští.

To je typicky případ Frýdlantského výběžku – v Liberci a okolí tak často může být zataženo, šedivo, mlhavo a chladno, ale severně od hřebene Jizerských hor panuje slunečné a citelně teplejší počasí. Někdy ale stačí změna směru větru jen o pár desítek stupňů a situace s výskytem mlh nebo nízké oblačnosti se může dramaticky změnit.

Ani hory nemají před mlhou imunitu

Obecně platí, že za povětrnostních situací, jaká je teď, panuje slunečné počasí na horách. Nicméně ani tam to není vždy jisté – důležitá je totiž výška horní hranice teplotní inverze. Někdy může ležet až kolem 1200 metrů a pak se mlhavé počasí týká i horských poloh s výjimkou nejvyšších hřebenových partií pohraničních hor.

Výše uvedené faktory jsou příčinou poměrně velké nejistoty předpovědi mlh a nízké oblačnosti, se kterou se obtížně vyrovnávají i dnešní jinak zpravidla velmi dobře fungující numerické prognostické modely. Zde zůstává důležitá role meteorologa, který by svou erudicí i zkušeností měl zajistit takovou interpretaci výstupů numerických modelů, která povede k co nejpřesnější předpovědi. Modely totiž často preferují rychlejší a rozsáhlejší rozpouštění mlh a nízké oblačnosti oproti realitě. Proto při takovýchto povětrnostních situacích předpovědní skóre prognostických modelů poněkud klesá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěPrvní teplotní rekord v pátek padl už před obědem. Čeká se horší horko než ve čtvrtek

Současná vlna veder přináší i v pátek do České republiky vysoké a mnohde rekordní teploty. Kolem poledne už přepsalo teplotní rekord pět stanic, další ho vyrovnala. Meteorologové očekávají, že se teploty budou blížit čtyřiceti stupňům.
před 1 hhodinou

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 1 hhodinou

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 3 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 4 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 5 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 6 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.