Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.

Expedice vyrazila na cestu v pátek. První den zdolala na širém moři v replice pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu dubu mezi pevninou a ostrovem Sámothraké za devět hodin vzdálenost 48 kilometrů. Uvedl to ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem expedice. Celá trasa po moři mezi ostrovy měří okolo 450 kilometrů, cíl je v přístavu Volos.

„Bylo to náročné, ale posádka je na tom dobře. Vítr byl boční, proto nešlo použít plachtu. Plavba byla ve vlnách s větrem, což způsobilo vratkost člunu. Nebezpečné to ale nebylo,“ popsal Tichý.

Zároveň doufá, že námořní experiment lépe objasní nejpravděpodobnější trasu neolitické migrace v této části Egejského moře. „V neděli nás čeká trasa dlouhá jen 15 kilometrů podél pobřeží ostrova Sámothraké,“ avizoval na konci minulého týdne Tichý.

Trasa vede mezi Malou Asií a Evropou, kde převládají větry vhodné pro pohon plavidla. Právě proto je ověření zapojení plachty do námořní plavby při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří jedním z hlavních cílů výpravy. Pátá expedice v dlabaných člunech, monoxylech, navazuje na výpravy z let 1995, 1998, 2019 a 2023, z nichž tři se konaly právě v Egejském moři.

Nahrávám video

Zatímco dříve expedice Monoxylon zapojovala plachtu asi v pěti procentech času trvání expedice, letos by ji rádi využili nejméně desetinásobně. Plachta byla vyrobena tradičními postupy z lipového lýka. Výprava má nicméně v záloze plachtu ze lnu.

K cestě archeologové používají člun, který vyrobili pro předchozí plavbu. Má délku 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Má 22 členů posádky včetně kormidelníka. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Expediční člun má také doprovodné plavidlo.

Na plavbu má expedice 12 až 14 dnů. Trasa má nejméně deset etap přes řecké ostrovy. Na ostrovech, které výprava navštíví, jsou lokality z neolitu. Cílem expedic Monoxylon je přispět k poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Celá trasa lodi se dá sledovat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.