Čeští archeologové zkoumali střet civilizací na Hedvábné stezce

V oblastech kolem Hedvábné stezky kvetl nejen obchod, ale také konflikty, střety a jiné typy kontaktů mezi zcela odlišnými kulturami a civilizacemi. Jak vypadal život lidí, kteří tento region obývali, popsal výzkum archeologů z Plzně.

Kyrgyzstán není místo, které by si člověk hned spojil se zásadním vlivem na historii světa. Ale role této oblasti byla v minulosti zásadní. Právě tady totiž po tisíce let byla kontaktní zóna, kde na sebe narážely světy kočovníků a usedlých civilizací. Dva světy, které spolu válčily, ale také obchodovaly a prolínaly se.

Bádání českým archeologům umožnily hlavně nové technologie, konkrétně dálkový průzkum pomocí satelitů. Ten odhalil, že ve zkoumané oblasti se nachází více než dvacítka zatím neznámých a nepopsaných lokalit, které tam existovaly asi dva a půl tisíce let.

Archeologové pracovali v dříve neprobádané oblasti
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

„Náš archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar, která byla vstupní branou do náročného vysokohorského úseku Hedvábné cesty mezi Ferganou v dnešním Kyrgyzstánu a Uzbekistánu a Tarimskou pánví v současné oblasti Sin-ťiang v Čínské lidové republice. Obchodní karavany zde musely překonat horské hřebeny přesahující až tři tisíce metrů nad mořem,“ popsal vedoucí expedice Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni.

Místním se žilo dobře

V Ak-Džaru se dochovalo celkem sedm sídlištních pahorků, takzvaných „tepe“, z doby mezi druhým stoletím před naším letopočtem až do pátého století našeho letopočtu. Pahorky tvořily součást rozsáhlého sídelního areálu o ploše téměř sto hektarů. Sondáže také odhalily zástavbu jednoho z pahorků, jehož osídlení ukončil katastrofální požár.

Vědci tam našli spoustu artefaktů, které jim pomohly popsat, jak vypadal každodenní život lidí na Hedvábné stezce. Byly mezi nimi například kuchyňská a stolní keramika a další artefakty, ale také pozůstatky potravin. Podle archeologů dokazují, že se tamním lidem žilo velmi dobře.

Archeologický odkryv se soustředil na lokalitu Ak-Žar, vstupní bránu do náročného úseku Hedvábné cesty
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

„Rostlinná část jídelníčku obyvatel tepe zahrnovala ječmen, pšenici a proso doplněné luštěninami a velmi bohatým sortimentem ovoce, jako byly jablka, švestky, broskve, ořechy, vinná réva a pistácie. Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v ekonomice, který doplňoval lov například kozorožců,“ popsal Pavel Vařeka.

Na úpatí pahorku objevil česko-kyrgyzský tým archeologů také pohřebiště s bohatou výbavou tvořenou zejména šperky, mincemi nebo zbraněmi. Zánik lokality datovali do období klimatické změny na prahu středověku – není ale prokázané, že právě ona byla příčinou zániku. Místo ale nezaniklo úplně, žilo si dál vlastním životem. Hojně ho další stovky let totiž využívaly kočovnické komunity jako zimoviště. To trvalo až do doby, kdy Sovětský svaz celou oblast kolektivizoval.

Kyrgyzské archeologické nálezy zpracovávají studenti a pracovníci univerzit přímo v polní laboratoři v Kyrgyzstánu. Následně budou uloženy v muzeu ve městě Oš. Náročné konzervace vzácných artefaktů se provádějí v Plzni, a to ve spolupráci se Západočeským muzeem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...