Čeští vědci vytvořili nanoklece, které otráví rakovinu zevnitř

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.

Výzkumný tým vytvořil takzvané „supramolekulární nanoklícky“. Jde o miniaturní, okem neviditelné molekulární struktury, které dokáží přenášet léčivé látky přímo do rakovinných buněk. Inspirací pro tento výzkum byly přirozené transportní procesy, které v lidském těle probíhají.

Klasické léky proti rakovině sice ničí tyto buňky velmi účinně, problém je, že stejně silně poškozují také jejich okolí, tedy buňky zdravé. Nová léčba dopraví „jed“, v tomto případě toxické palladium, přímo do konkrétní buňky, takže toto riziko nehrozí.

„Tyto struktury jsme vytvořili za použití molekul běžně se vyskytujících v trávicím traktu – žlučových kyselin, které jsme mírně modifikovali do podoby takzvaných organických ligandů a spojili s kovovými ionty palladia. Dokáží pronikat buněčnými membránami do jaterních rakovinných buněk a uvolnit toxickou látku, čímž potlačují životaschopnost patogenních buněk,“ uvedl Ondřej Jurček, vedoucí výzkumného týmu, který v době výzkumu v institutu působil.

Klece, které se postaví samy

Překvapivě jednoduchý proces výroby těchto útvarů spočívá v tom, že jednotlivé složky samy vytvoří stabilní strukturu. Tento proces, který vědci nazývají „samoskládání“, je rychlý a efektivní. Jednotlivé stavební bloky vědci rozpustí, mírně zahřejí a za pouhou hodinu se molekuly samy uspořádají do struktury nanoklícky.

„Nejnáročnější částí této práce je strukturní analýza uspořádání schránky, tedy jak jsou jednotlivé stavební bloky propojeny. Museli jsme kombinovat analytické metody a vytvářet modely prostřednictvím výpočetní chemie, dokud počítačový model neodpovídal produktu ve zkumavce. Je to zdlouhavá a náročná detektivní práce,“ popsal Subhasis Chattopadhyay, student, který se na výzkumu podílel.

Vytvořené struktury vědci podrobili testování v biologických studiích, což přineslo další překvapivé výsledky. Kombinace organického ligandu a kovového iontu palladia vedla téměř k 60násobnému nárůstu vstupu toxického palladia do rakovinných buněk, což způsobilo jejich zmenšení a potlačení životaschopnosti na polovinu. Výsledky ukázaly, že srovnatelná dávka palladia bez nanoklícky neměla žádný významný efekt.

Autoři věří, že tento výzkum má pro společnost velký potenciál. Pokud budou tyto nové molekulární útvary využity v praxi, mohou podle nich přinést efektivnější způsoby léčby rakoviny, které by byly cílenější a šetrnější k zdravým tkáním. To by mohlo znamenat menší vedlejší účinky pro pacienty a rychlejší regeneraci po léčbě. Kromě toho mohou tyto molekuly inspirovat i nové terapeutické přístupy v dalších oblastech medicíny.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.