Chybějící kondenzační čáry i kouř od pusy mají stejnou příčinu

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Vznik bílých čar za letadly má jednoduché vysvětlení. Odborně se jim říká kondenzační stopa nebo pruh. Zjednodušeně se dá jejich vznik vysvětlit na situaci, se kterou se zřejmě každý člověk už v životě setkal.

Stačí vyrazit v zimě ven a při určité teplotě se nám při dýchání kouří od pusy. Podobné je to u leteckých motorů, které pracují na bázi spalovacích procesů. Motory se ohřívají na vysokou teplotu, a výfukové plyny jsou tak následně velmi horké. Teplota vzduchu ve výškách, ve kterých se letadla pohybují, je naopak velmi nízká. Horký proud z motoru se rychle ochladí a vodní pára zmrzne. Vzniklé krystalky ledu utvoří souvislý úzký pruh na obloze. Každý motor vytváří svoji kondenzační stopu a spojují se vlivem přirozeného proudění větru i díky proudění vzduchu za motorem.

Samozřejmě, že kondenzační pruh není tvořen jenom vodní párou, ale jsou v něm obsaženy i další látky –⁠ jako například oxid uhličitý, oxidy síry a dusíku nebo částečky popela. Ty tvoří potřebná kondenzační jádra, bez kterých by žádný pruh za letadlem ani žádný oblak na obloze nemohl vzniknout.

Není čára jako čára

V závislosti na výšce a meteorologických podmínkách mají kondenzační stopy různou tloušťku a můžou být na obloze několik desítek minut, nebo se naopak rychle rozpustit.

Úzké kondenzační stopy, které rychle mizí, jsou ovlivněny hlavně nízkou vlhkostí vzduchu v dané výšce a pozorovat je můžeme hlavně za pěkného počasí.

Počasí s celodenním slunečním svitem a s velkými rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou v minulých dnech přineslo i velmi nízkou vzdušnou vlhkost v přízemní vrstvě. V minimech dosahovala o víkendu pouhých deseti procent, a proto se lidem ani při velmi mrazivých ránech nekouřilo od pusy a nebylo třeba škrábat namrzlá okna aut. Takto nízké hodnoty vlhkosti vzduchu jsme naposledy zaznamenali například v srpnu roku 2012. A právě proto nebyly ani na nebi vidět kondenzační pruhy.

Tento jev může využít každý pro předpověď počasí. Široké kondenzační stopy, které vydrží na obloze delší dobu, značí vyšší vlhkost vzduchu a tato situace může být předzvěstí následného zhoršování počasí.

Vlhkost vzduchu
Zdroj: ČT24

Kondenzační pruhy se tvoří většinou ve výškách kolem osmi kilometrů, kde je teplota vzduchu pod -35 stupni Celsia. Pokud je vzduch vlhký a chladný, mohou se ale vyskytnout i v nižších hladinách. Určitou roli hraje i palivo, které se používá. U biopaliv se například tvoří méně, protože vzniká méně částic popílku, a k dispozici je tak menší počet kondenzačních jader pro tvorbu ledových krystalků.

Protože chvíli trvá, než se zplodiny ochladí a pára kondenzuje, vzhledem k faktu, že letadlo letí velmi rychle, je patrné, že kondenzační stopy pak vznikají až v určité vzdálenosti za motorem.

Můžou samotné kondenzační pruhy mít nějaké negativní dopady? Podle některých studií ano –⁠ kondenzační pruhy by mohly ovlivňovat takzvanou radiační bilanci Země. Zachycují totiž dlouhovlnné záření vyzařované zemským povrchem ve větší míře, než v jaké odráží přicházející sluneční záření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.