Chystá se expedice za ztracenou lodí polárníka Shackletona. Bez špičkové vědy to nepůjde

Je to pravděpodobně nejslavnější vrak lodi, kterou se dosud nepodařilo nalézt. Plavidlo Endurance, jež se ztratilo při nešťastné expedici polárníka Ernesta Shackletona v letech 1914 až 1917, leží na dně Weddellova moře. Mnozí přemýšleli nad tím, že ho zkusí najít, někteří se o to dokonce pokusili. Navigace v této oblasti je ale kvůli mořskému ledu velmi obtížná. John Shears a jeho kolegové se nevzdávají, ačkoliv jejich poslední mise skončila nezdarem. Poté, co se předchozí ponorné plavidlo ztratilo, pustí se do pátrání vybaveni jinými stroji.

Pokud tým v hledání Endurance uspěje, vrak zmapuje a vyfotografuje, neodebere z něj ale žádné artefakty. Shackletonova loď je historicky významným místem, podle mezinárodní smlouvy o Antarktidě je památkou. Nikdo ji nesmí žádným způsobem narušit. „Loď se stala ikonou,“ říká John Shears. „Shackletonův impozantní příběh o přežití je známý napříč historií. A ze všech vraků, které ještě nebyly objeveny, je tento nejslavnější a také nejobtížněji lokalizovatelný,“ míní.

„Pokud ho budeme moci identifikovat, prozkoumáme ho a pomocí laserů vytvoříme detailní 3D skeny. Doufáme, že to budeme moci zároveň vysílat,“ řekl vědec BBC News.

Ernest Shackleton a jeho výjimečná transantarktická expedice, kterou podnikl v letech 1914 až 1917, patří k tomu nejtragičtějšímu v dějinách polárních výprav. Loď Endurance tehdy uvěznil mořský led na více než deset měsíců, plavidlo proplouvalo Weddellovým mořem, až ho nakonec rozdrtily kry a kleslo ke dnu. To, jak se poté Shackletonovi a jeho mužům podařilo na záchranných lodích a pěšky uniknout, se stalo legendou.

Místo potopení Endurance je dobře známé, nachází se v hloubce tři tisíce metrů. Kapitán plavidla Frank Worsley polohu zaznamenal pomocí měřicích přístrojů sextantu a teodolitu. Avšak dostat se do této části Weddellova moře – východně od Larsenova šelfového ledovce u Antarktického poloostrova – je extrémně náročné i pro moderní ledoborce.

Shearsovi a jeho kolegům se to povedlo v roce 2019 na výzkumné lodi Agulhas II. K předpokládanému místu vraku vyslali autonomní ponorné plavidlo. Po dvaceti hodinách však s posádkou ztratilo kontakt.

Nová mise, kterou financuje charitativní organizace Falklands Maritime Heritage Trust, ještě potřebuje posvěcení britského ministerstva zahraničí. Za předpokladu, že se tak stane, by Shearsův tým mohl být v Antarktidě v únoru příštího roku.

Výpravu povede Shears společně s mořským archeologem Mensunem Boundem, oba přitom Shackletonova loď fascinuje prakticky celý jejich život. Do Weddellova moře se vydají opět na palubě Agulhas II, která má posádku, jíž vědci důvěřují. Využijí však jiné ponorné plavidlo, konkrétně dva stroje Sabertooth firmy Saab. Tyto roboty jsou konstruovány do hluboké vody, jsou schopny dlouhých výprav a mohou být buď autonomní, nebo řízeny pomocí optického lana.

Potápění mez ledovci je rizikové

Velkou výzvou zůstávají proslulé ledové kry ve Weddellově moři, které tak zmátly Shackletona a dodnes maří všechny pokusy o nalezení potopené lodi. K šanci na úspěch je zapotřebí nepřetržitý přísun radarových snímků pořízených ze satelitu. Nová mise bude tyto mapy opět získávat z platformy TerraSAR-X německého střediska pro letectví a kosmonautiku.

Endurance se potápí
Zdroj: Wikimedia Commons

Jednou z největších otázek zůstává, v jakém stavu je vrak. Voda je příliš hluboká na to, aby ho zničil proplouvající ledovec. A míra ukládání sedimentu v oblasti je podle odhadů dostatečně nízká na to, aby se dalo očekávat, že dřevo je stále na mořském dně viditelné. Kusy plavidla by však mohly být roztroušené na velkém prostranství. Vody kolem vraku jsou téměř jistě také dobře okysličené, což znamená, že organismy, které vydrží místní chlad, mohly zlikvidovat velkou část dřevěné struktury lodi.

„Pravda je, že nevíme, v jakém bude stavu. Víme, že měkkýši, kteří požírají dřevěné vraky lodí na severu, nemohou ve studených vodách Antarktidy přežít. Ale ve dřevě je velký zdroj uhlíku, takže možná na vraku najdeme žít velmi zajímavé věci. Možná dokonce objevíme nějaké nové druhy,“ poznamenal Shears.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 8 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.