Čistší lodní doprava zlepšila vzduch, ale zvýšila teploty, potvrdila studie

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Rok 2023 klimatology zaskočil. Globální teploty se totiž během léta zvýšily ještě víc, než předpokládaly modely. Simulace takový skok nepředvídaly, takže se začaly objevovat spekulace o tom, jestli se změna klimatu způsobená člověkem nezačala významně zrychlovat.

Když se pak vědci podívali na tyto změny detailně, začaly se objevovat první hypotézy, čím by to mohlo být. Už v listopadu toho roku tu nejpravděpodobnější popsal meteorolog ČT Michal Žák: „Jednou z příčin současného poněkud nečekaně rychlého oteplování je omezení znečištění ovzduší sírovými aerosoly z námořní lodní dopravy.“

Tehdy to bylo sice pravděpodobné, ale nikoliv jisté. Od té doby ale přibyla spousta kvalitních důkazů, které dokazují, že právě čistější lodní doprava je paradoxně hlavní příčinou nečekaného zvýšení teplot.

Hypotéza o lodích a síře

Dezinformační média ráda šíří příběh o tom, že lodní doprava způsobuje extrémní emise skleníkových plynů. Oblíbený hoax například tvrdí, že jedna zaoceánská loď má stejné emise jako všechny evropské automobily.

Pravda je, že dopad tohoto způsobu dopravy není z hlediska klimatické změny rozhodně zanedbatelný. Odvětví dopravy je opravdu jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů ke znečištění a mezinárodní lodní doprava globálně představuje přibližně tři procenta světových emisí skleníkových plynů. Vliv silniční dopravy je přitom asi pětkrát vyšší. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že se lodě v Evropské unii na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.

Jenže oč méně emisí oxidu uhlíku lodě uvolňují, o to více chrlí do atmosféry jiných zplodin, a to oxidů síry. Ty pocházejí z nekvalitních paliv, jež se v lodní dopravě používají. „Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovské. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více než polovinu. I tak to ale přetrvává jako obrovský problém,“ popsal pro ČTK Jan Freidinger z české pobočky organizace Greenpeace.

Toto znečištění netvoří skleníkové plyny, nýbrž částice, které oteplování naopak zpomalují. Jak je to možné? Tyto aerosolové částečky působí jako kondenzační jádra, na nichž se pak sráží vodní pára a vzniká oblačnost. V podstatě tedy fungují podobně jako kondenzační páry za letadly, ale mají mnohem větší rozsah a také se nad oceánem déle udrží.

Podívejte se na mapu nejpoužívanějších lodních tras:

Tento efekt je ještě zesílený tím, že lodě plují po světových mořích a oceánech jen po několika trasách. Důvodem je hlavně optimalizace toho, aby loď nespálila příliš pohonných hmot. Takže na těchto místech, kudy proudí lodě zodpovědné za devadesát procent světového obchodu, vznikají rozsáhlé oblasti, kde tato oblaka odrážejí sluneční světlo zpět, takže paprsky nemohou ohřívat vodu.

Změna nastala roku 2020

Takhle to fungovalo až do roku 2020, kdy vstoupilo v platnost dlouho plánované globální nařízení, podle nějž musely emise síry z paliva klesnout ze 3,5 procenta na pouhého půl procenta. Cílem bylo snížit množství těchto zdraví škodlivých částic, které mají negativní dopad hlavně na obyvatele přístavních měst.

A zabralo to. Snížení vedlo prakticky skokově k více než 80procentnímu poklesu celkových emisí oxidů síry z lodní dopravy. Ale s vedlejším efektem, jímž se stalo snížení množství i četnosti výskytu mořských oblaků, které z těchto aerosolů vznikají. Mraky tedy odrážely méně světla, které pak dopadalo na temnou mořskou hladinu a ohřívalo ji. Což vedlo k zahřátí planety a mohlo to způsobit výše popsaný rozdíl mezi očekáváním a realitou. Jak společnosti dosáhly snížení, popisuje tento článek:

Přesvědčivý důkaz

To všechno byly až donedávna hlavně odhady a náznaky. Teď ale přesvědčivý důkaz přinesla studie v odborném časopise Earth System Dynamics, jejíž autoři ověřili předpoklady na sofistikovaném modelu.

Autoři pomocí něj zjistili, že za rekordně vysoké teploty je opravdu částečně zodpovědné právě povinné snížení emisí sulfátů z mezinárodních lodních tras v roce 2020. A také příčina přesně odpovídá předpokladům: Snížení množství aerosolových částic v atmosféře snižuje pokrytí oblačností; tím se snižuje schopnost mraků odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Není to jediná příčina vyššího než očekávaného oteplení, faktorů bylo více, popsal v článku meteorolog Žák:

Nicméně nová studie ukazuje, že právě v roce 2023 byl právě vliv lodní dopravy zcela zásadním. „Z bezprecedentního horka se po započtení této skutečnosti stal normální teplý rok,“ řekl hlavní autor studie Daniele Visioni.

Podle něj tyto výsledky rozhodně neznamenají, že by se tyto snahy o snižování znečištění měly omezit. „Zlepšení kvality ovzduší je okamžité a každý se pro něj vždycky rozhodne. Poučením je, že o kompromisech rozhodujeme neustále,“ dodal. „Snižujeme znečištění ovzduší více, než se předpovídalo před deseti lety, takže je třeba vést mnohem otevřenější diskusi. Znamená to hlavně, že naléhavost snižování emisí je ještě větší.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 13 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 15 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 16 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 17 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 18 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.