Coby vojenský pilot už zažil řadu krizových situací, jako nový astronaut musel prokázat týmového ducha

Nahrávám video

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

„Mohl bych být součástí něčeho, co je významné. Něčeho, v čem vidím velký smysl. Zažít něco, co jsem dosud nezažil,“ očekává od svého nového působení v ESA Svoboda. Šestatřicetiletý kapitán je bojovým pilotem české armády. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. Od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na celkem deseti různých typech letounů má odslouženo přes třináct set letových hodin.

Kosmický program se podle něj rychle rozvíjí. „Dá se očekávat, zejména ve vztahu ke komerčním misím, komerčním orbitálním stanicím a dalším aktivitám, že ten trend bude stejný, ne-li ještě větší. Myslím si, že je důležité investovat do věcí a do aktivit, které mají vysokou přidanou hodnotu, budovat know-how a budovat svoje místo tady v Evropě a ve světě,“ je přesvědčený.

Náhradní tým je složený z dvanácti lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu vypadne vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této skupiny. Nasazeni mohou být rezervisté také, pokud se objeví nová mise, na kterou nebude stačit kapacita. Na rozdíl od kariérních astronautů zatím pokračují ve svém původním zaměstnání a čekají na případné povolání.

Od astronautů záložního týmu se ale očekává, že se stanou ambasadory vesmírného programu v zemích jejich původu. K úspěchu v ESA Svobodovi blahopřáli i kolegové z armády, on však to, že se stal astronautem, vnímá s rezervou. „Já to beru s pokorou, protože to, co jsem zvládnul doteď, tak je v podstatě projít výběrovým řízením. Nic dalšího jsem v tomhle směru neudělal,“ říká.

Testy jako v armádě

Ve výběrovém řízení se český pilot prosadil mezi dalšími 22 523 uchazeči. Aby zájemci uspěli, museli mimo jiné projít komplexní zdravotní prohlídkou. Čekal je také náročný psychologický test. „Možná jsem v tomhle měl určitou výhodu, protože stejné dimenze, stejné disciplíny, které se testují, tak spoustu z nich vyžadujeme i pro budoucí a současné bojové piloty,“ přibližuje astronaut.

„Řada testů byla specificky zaměřena na odhalení nějakého rizika vlivu dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Je rozdíl mezi krátkodobými a dlouhodobými misemi a tahle prohlídka byla zaměřena na dlouhodobé lety, které jsou ze zdravotního úhlu pohledu náročnější,“ vysvětluje.

V přijímacím řízení se zkoušely i schopnosti zájemců pracovat v týmu. Přestože v kokpitu gripenu Svoboda sedí sám, je podle něj práce bojového pilota z devětadevadesáti procent skupinová. „Úkoly, které plníme, jsou vždycky týmové. Téměř nikdy nikam neletíme sami, nedávalo by to ani smysl. Plníme úkoly, ke kterým potřebujeme větší množství letadel a velice často to nejsou třeba gripeny, ale spolupracujeme i s jinými platformami,“ popisuje.

Během své kariéry se český letec dostal i do řady krizových situací. Při přistání například praskla pneumatika jeho stroje. „Stalo se mi, že jsem měl třeba indikaci ztráty tahu za letu, což je u jednomotorového letounu poměrně nepříjemná záležitost,“ vzpomíná kapitán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...