Covid měl v Indii podle studie víc obětí, než říkala oficiální místa

O průběhu, úmrtnosti a chybách, které se staly během pandemie covidu-19 v Evropě nebo USA, je obrovské množství informací a ta největší selhání se i vyšetřují. O tom, jak probíhala pandemie v rozvojových zemích, se ví stále málo. Brání tomu tamní nedostatečná data, chyby v lékařské evidenci, někde dokonce i snaha tamních úředníků nebo vlád nedobrat se pravdy. Vědcům mnohdy trvá celé roky, než najdou dostatek věrohodných podkladů, aby dokázali namalovat pravdivý obraz vystihující realitu. To teď udělali v Indii.

Co se „za covidu“ dělo v miliardové Indii, západní svět nestíhal moc sledovat. Dostávaly se ven informace o tom, jak kolabují nemocnice, o intenzivních lockdownech, jež uvěznily miliony lidí, a také o dalších plísňových nemocech, které se k infekci covidem přidávaly. Ale jaké byly skutečné následky, to v záplavě detailů unikalo.

Střední délka života neboli naděje dožití (případně očekávaná délka života při narození) je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace. Vypočítává se podle složité matematické rovnice, která kombinuje statistická data s pravděpodobnostními.

Podle nové studie byl dopad pandemie covidu v Indii výrazně horší, než uváděly oficiální údaje – přičemž nejvíce se to projevilo u žen a různě marginalizovaných sociálních skupin. Autoři práce zdůrazňují jedno zásadní číslo: v roce 2020, kdy pandemie propukla, byla střední délka života v Indii o 2,6 roku kratší než v roce 2019.

Tvrdá data z Indie

Celkově byla úmrtnost v celé Indii v roce 2020 o sedmnáct procent vyšší než v roce 2019, což znamená 1,19 milionu nadměrných úmrtí. Tento extrapolovaný odhad je přibližně osmkrát vyšší než oficiální počet úmrtí na covid v Indii (148 738) a 1,5krát vyšší než odhady Světové zdravotnické organizace (750 tisíc) pro tento rok.

„Naše výsledky zpochybňují názor, že rok 2020 nebyl z hlediska dopadů a závažnosti covidové pandemie v Indii významný. Zatímco nárůstu úmrtnosti způsobenému delta variantou v roce 2021 byla věnována větší pozornost, naše studie odhaluje významný a nerovnoměrný nárůst úmrtnosti i v dřívějším období pandemie,“ uvedli autoři.

Kromě počtu zemřelých se vědci pokusili také zjistit, jak se proměnila takzvaná očekávaná délka života při narození, a to podle podle pohlaví a sociální skupiny. Zjistili, že pandemie měla v tomto ohledu nejhorší dopad na úmrtnost mladších věkových skupin, žen a také marginalizovaných sociálních skupin. Marginalizované sociální skupiny v Indii zaznamenaly větší pokles střední délky života než nejvíce privilegované sociální skupiny.

Kasty stále hrají roli

Zatímco u skupin hinduistů z vysokých kast došlo ke snížení střední délky života o 1,3 roku, u muslimů činila tato ztráta 5,4 roku a u obyvatel kmenového původu 4,1 roku. Tyto marginalizované kastovní a náboženské skupiny se už dříve potýkaly s velkým znevýhodněním v délce života – rozdíly pandemie jen prohloubila.

Studie také zjistila větší ztráty u žen ve srovnání s muži téměř ve všech indických sociálních skupinách a třídách. U žen tam došlo ke zkrácení střední délky života o 3,1 roku – tedy o jeden rok více než u mužů, u nichž došlo ke zkrácení střední délky života o 2,1 roku.

Tento vzorec se dá podle autorů vysvětlit nerovnostmi mezi pohlavími v oblasti zdravotní péče a rozdělování zdrojů v rámci domácností. Je ale ve významném kontrastu se vzorcem zjištěným v zemích s vysokými příjmy, kde byla během pandemie covidu nadměrná úmrtnost vyšší u mužů než u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...