Čtvrtině masožravých rostlin hrozí vyhynutí. Jsou příliš specializované, aby přežily změny klimatu

Masožravé rostliny patří k nejzranitelnějším organismům na planetě. Jsou úzce specializované, a proto na ně podle nové studie extrémně silně dopadají změny klimatu i další činnosti, jimiž člověk mění planetu.

Adam Cross zkoumá oblasti západoaustralské divočiny, kde ve čtyřicetistupňových vedrech studuje, jak změny klimatu ovlivňují tamní ekosystémy. Je spoluautorem rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Global Ecology and Conservation. Podle ní hrozí čtvrtině z 860 známých masožravých druhů rostlin na světě vyhynutí –⁠ nejčastěji právě v důsledku změn klimatu, ale i kvůli ničení půdy nebo nelegálnímu obchodu s rostlinami.

Masožravé rostliny jsou jedinečné tím, že získávají živiny z živé kořisti. Obvykle lákají a pojídají hmyz, ty největší jsou ale schopné zabíjet i větší kořist. Jsou většinou úzce specializované na nějakou ekologickou niku, nejvíce na místa, kde je takový nedostatek živin, že tam obvyklejší rostliny přežívají jen velmi obtížně.

Masožravé rostliny, které žijí v přírodě Česka
Zdroj: mrjs.iplace.cz/botany.cz/Darwiniana/Jakub Štěpán/Wikipedia.org

„Masožravé rostliny více než jakákoliv jiná skupina rostlin zabírají extrémně úzkou ekologickou niku –⁠ masožravost je u rostlin v podstatě strategie, která se vyvinula proto, aby rostliny byly konkurenceschopné na stanovištích, kde je to pro ostatní rostliny příliš náročné,“ vysvětluje Cross na stránkách univerzity v Yale.

Některé masožravé rostliny mají jedinečné a vzájemně prospěšné vztahy s jinými druhy. Typickým příkladem jsou masožravky, jimž se česky říká chejlavy. Rostou v Jižní Africe a nejsou schopné vlastními silami strávit hmyzí kořist, kterou polapí. Místo toho se spoléhají na hmyz z rodu Pameridea, který požírá jiný hmyz uvězněný v míze masožravky –⁠ rostlina nezískává živiny z kořisti, ale až z vyměšků tohoto hmyzího mrchožrouta.

Na Borneu mají zase podobný symbiotický vztah láčkovky s místním netopýrem kerivulou Hardwickovou. Netopýři vyhledávají výrůstky na vrcholcích květů a hnízdí v nich –⁠ a také do nich vyměšují. Rostlina se právě živinami ve výměšcích živí. Podobný vztah mají na Borneu i jiné druhy láčkovek s tanami, drobnými savci vzhledem podobnými rejskům; rostliny je pomocí chemické látky nutí, aby vyměšovaly přímo do jejich květů.

Tyto příklady podle Crosse dobře ilustrují, jak citlivé jsou masožravé rostliny na jakékoliv změny, přičemž ztráta jediného masožravého druhu by mohla mít dramatické dopady na celé ekosystémy.

Ve své studii upozorňuje, že mnoho druhů masožravých rostlin je přizpůsobeno k růstu pouze ve velmi specifických lokalitách, jako jsou konkrétní mikrobiotopy, výškové pásmo, a dokonce geologické formace.

Z 860 známých druhů jich podle Crossovy práce 89 žije pouze na jednom známém místě. Jsou tedy extrémně omezené, pokud jde o jejich dosah, což jim tváří v tvář změně klimatu a dalším nebezpečím často ponechává nebezpečně málo možností. 

Hrozeb pro zranitelné rostliny přibývá

Studie zkoumala ohrožení 790 druhů, přičemž zjistila, že hlavními hrozbami pro tyto masožravky jsou zemědělství a akvakultura (hrozba pro 170 druhů), další změny přírodních systémů (hrozba pro 168 druhů) a změny klimatu a extrémy počasí (hrozba pro 158 druhů). Na dalších místech s menším vlivem se umístily výroba energie, lidské aktivity a nadměrné využívání biologických zdrojů.

Téměř čtvrtina zkoumaných druhů přitom čelila dopadům nejméně tří hrozeb současně. Z analyzovaných druhů bylo 8 procent kriticky ohroženo, 6 procent ohroženo, 12 procent zranitelných a 3 procenta téměř ohroženo.

Rostoucí teploty, silné požáry a čím dál intenzivnější sucha představují pro tyto křehké rostliny hrozbu na všech kontinentech. Například v Jihoafrické republice se oblast Kapského města, kde roste 20 druhů masožravých rostlin, z toho 15 endemitů, potýkala s výjimečným suchem třikrát za posledních pět let.

Velká část míst, kde doposud masožravky rostly, se teď pro ně stává nevhodnými. Klimatické změny navíc nepříznivě ovlivňují i klíčové části ekosystémů, jako je hmyz, kterým se živí, opylovače a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...